Sojuz ale dosedl ve stepi v severním Kazachstánu v 10:30 SELČ 420 kilometrů mimo plánovaný cíl. Kosmonauti byli vystaveni extrémnímu přetížení. Přesto je jejich stav podle první lékařské prohlídky uspokojivý, oznámil Valerij Lyndin mluvčí Střediska pro řízení kosmických letů (CUP) v Koroljovu u Moskvy.
Kosmická loď podle Lyndina minula stanovený cíl asi o 420 kilometrů, což je podle něho při takovém přistávání neobvyklé s ohledem na řadu výpočtů, které se před dosednutím lodi provádějí. Sojuz také přistál asi o 20 minut později, než bylo naplánováno.
Ruské úřady uvedly, že kosmická loď sledovala při návratu na Zemi velmi strmou dráhu, na níž byli členové posádky vystaveni působení mimořádných fyzikálních sil. Lyndin informoval, že posádka byla vystavena až desetkrát silnější gravitaci než na Zemi. Po okamžitém ošetření na místě přistání se bude muset posádka podrobit ještě dalším testům v Moskvě.
S jihokorejskou kosmonautkou letěli do vesmíru dva ruští kosmonauti Oleg Kononěnko (43) a Sergej Volkov (34), jehož otec Alexandr byl také kosmonautem. Ten strávil za sovětských časů ve vesmíru celkem 391 dnů. Volkov a Kononěnko mají na ISS strávit dalších šest měsíců. Na Zemi se I So-jon vrátila se dvěma dosavadními obyvateli ISS, americkou astronautkou Peggy Whitsonovou a ruským kosmonautem Jurijem Malenčenkem.
V řadě vesmírných lodí Sojuz jde již o druhé nepodařené přistání. Loni v říjnu Soyuz s prvním malajsijským kosmonautem přistál kvůli závadě na počítači taktéž o kus dál od stanoveného místa. Loď se tehdy také dostala na příkřejší balistickou dráhu, na níž jsou kosmonauti vystaveni vyššímu přetížení. Podobný problém se vyskytl v květnu 2003, kdy se posádka také pokoušela o strmější přistání. Záchranné týmy pak nemohly několik hodin kosmickou loď kvůli problémům s komunikací lokalizovat.
Oslavili i Den kosmonautiky
I So-jon oslavila se svými kolegy na ISS ruský Den kosmonautiky připadající na 12. dubna, kdy se před 47 lety ke hvězdám podíval první člověk - sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Kosmonautka při této příležitosti servírovala tradiční korejské kořeněné zelí kimči.
Před letem do vesmíru vyslovila devětadvacetiletá studentka nanotechnologií přání, aby její let do vesmíru pomohl sblížení obou korejských států. Jihokorejská vláda za let zaplatila 20 milionů dolarů (318 milionů Kč) a Jižní Korea se stala 37. zemí světa, která vyslala člověka do kosmu.
Kosmická loď podle Lyndina minula stanovený cíl asi o 420 kilometrů, což je podle něho při takovém přistávání neobvyklé s ohledem na řadu výpočtů, které se před dosednutím lodi provádějí. Sojuz také přistál asi o 20 minut později, než bylo naplánováno.
Ruské úřady uvedly, že kosmická loď sledovala při návratu na Zemi velmi strmou dráhu, na níž byli členové posádky vystaveni působení mimořádných fyzikálních sil. Lyndin informoval, že posádka byla vystavena až desetkrát silnější gravitaci než na Zemi. Po okamžitém ošetření na místě přistání se bude muset posádka podrobit ještě dalším testům v Moskvě.
S jihokorejskou kosmonautkou letěli do vesmíru dva ruští kosmonauti Oleg Kononěnko (43) a Sergej Volkov (34), jehož otec Alexandr byl také kosmonautem. Ten strávil za sovětských časů ve vesmíru celkem 391 dnů. Volkov a Kononěnko mají na ISS strávit dalších šest měsíců. Na Zemi se I So-jon vrátila se dvěma dosavadními obyvateli ISS, americkou astronautkou Peggy Whitsonovou a ruským kosmonautem Jurijem Malenčenkem.
V řadě vesmírných lodí Sojuz jde již o druhé nepodařené přistání. Loni v říjnu Soyuz s prvním malajsijským kosmonautem přistál kvůli závadě na počítači taktéž o kus dál od stanoveného místa. Loď se tehdy také dostala na příkřejší balistickou dráhu, na níž jsou kosmonauti vystaveni vyššímu přetížení. Podobný problém se vyskytl v květnu 2003, kdy se posádka také pokoušela o strmější přistání. Záchranné týmy pak nemohly několik hodin kosmickou loď kvůli problémům s komunikací lokalizovat.
Oslavili i Den kosmonautiky
I So-jon oslavila se svými kolegy na ISS ruský Den kosmonautiky připadající na 12. dubna, kdy se před 47 lety ke hvězdám podíval první člověk - sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Kosmonautka při této příležitosti servírovala tradiční korejské kořeněné zelí kimči.
Před letem do vesmíru vyslovila devětadvacetiletá studentka nanotechnologií přání, aby její let do vesmíru pomohl sblížení obou korejských států. Jihokorejská vláda za let zaplatila 20 milionů dolarů (318 milionů Kč) a Jižní Korea se stala 37. zemí světa, která vyslala člověka do kosmu.
