Solárium může být nebezpečnější než slunce, říká dermatolog

Lidovky.cz: Přichází do vaší ordinace po horkém létě více zájemců o kontrolu pigmentových znamének?
Ano, vnímám takový trend. Lidé vědí, že hřešili a často přicházejí s kožními změnami, které sluníčko způsobuje. Vysoká dávka slunce může klinický obraz znamének po létě trochu zdramatizovat, ve většině případů se ale obvykle vrátí zpátky do původního vzhledu. Po opalování vypadá kůže z hlediska mateřských znamének a pih podstatně hůř než třeba na jaře.

Petr Arenberger

Lidovky.cz: Trpíte, když vidíte v létě obsypané pláže slunících se lidí?
Pokud mají kvalitní opalovací krém nebo používají plážové oblečení či slunečník, je to v pořádku a nejsem proti takovéto relaxaci. Horší je, když dovolenkáři ochranu před sluncem nedodržují. Musím říct, že Češi jsou už docela důslední, na rozdíl třeba od Britů riskujeme daleko méně. Byl jsem svědkem toho, že Britové přijedou do Španělska, rozloží se na slunci a hned první den se ošklivě spálí. Na pláži se pak v setrvalé červené barvě zdržují klidně celý týden. Těch je mi trochu líto.

Lidovky.cz: Jaká je nejrizikovější skupina, co se týče výskytu kožních nádorů? Kdo by si měl dávat nejvíc pozor?
Nejnáchylnější na spálení jsou osoby se světlým fototypem 1 nebo 2 a také lidé s velkým počtem mateřských znamének – kolem padesáti a více. Náchylnější jsou také lidé, kteří již nějaký kožní nádor měli, buď sami, nebo jejich rodinní příslušníci. Pozor by si měli dávat i jedinci, kteří se v dětství opakovaně spálili do puchýřů. Pravidelné kontroly ale doporučuji všem jedincům s rizikovými pigmentovými znaménky.

Lidovky.cz: Co když člověk neví, že má rizikové znaménko?
V takovém případě by měl udělat první krok samovyšetřením. Doporučujeme například navštívit naše webové stránky, kde máme i obrázky, jak se má takové samovyšetření provést, včetně toho, jak vypadají normální i podezřelá znaménka.

Lidovky.cz: Kde se pacient s rizikovým znaménkem může nechat vyšetřit?
Každý může kdykoli zajít buď ke kožnímu lékaři nebo na pravidelné hromadné akce, kde lékaři poskytují zájemcům vyšetření zdarma. Tuto středu odpoledne budeme například vyšetřovat dermatoskopem na zábavně-zdravotnické akci, kterou pořádá občanské sdružení Život dětem na náměstí Míru v Praze. Podobné akce občas pořádají i zaměstnavatelé větších firem pro své zaměstnance. Začátkem září jsme například vyšetřili 900 lidí v centrále České pošty.

Stan proti melanomu na České poště 5. září 2015.

Lidovky.cz: Jak člověk pozná varovné signály? Kdy by měl přijít na prohlídku s pihou či mateřským znaménkem?
Při preventivních akcích se snažíme být o krok dál, jsme ale rádi, když jsou pacienti samostatní a dělají si samovyšetření. V takových případech se orientujeme podle takzvaných A, B, C, D, E kritérií. Jde o zkratky z anglických slov asymmetry, border, colour, diameter a elevation. Varovnými signály tedy může být nesymetrické znaménko, neostrá hranice znaménka, barevné změny na znaménku, větší průměr znaménka nad pět milimetrů a nárůst znaménka do výšky.

Lidovky.cz: Znamená jeden z těchto znaků, že má pacient melanom?
Nemusí se hned jednat o melanom. Některé kožní změny mohou mít identické znaky a může jít třeba o seberrhoickou veruku, lidově stařeckou bradavici, tedy naprosto bezpečný útvar. Tak jako tak by to měl ale určitě posoudit lékař.

Lidovky.cz: Jak se stavíte k vyřezávání znamének?
Mateřská znaménka mohou leckdy vypadat naprosto bezpečně, ale když se na ta trochu podezřelá podíváme dermatoskopem, vidíme mnohem více než okem. Na jednu stranu je dobře, když včas zachytíme znaménko, které se začíná měnit, zároveň tím také předcházíme tomu, co se dělalo dříve. Tedy to, o čem mluvíte - že se podezřelá znaménka automaticky rovnou vyřezávala. Preventivním vyšetřením předcházíme zbytečným operacím a vyndáváme jenom to, co je nezbytně nutné.

Lidovky.cz: Zvyšuje se v České republice prevence kožních nádorů?
Naše kůže si pamatuje, co jsme s ní před deseti či patnácti lety dělali, a zúročuje nám to až po letech. Přesto můžu říct, že za posledních deset let, kdy aktivně provádíme vyšetření nejen v ordinaci, ale i v terénu, přichází lidé stále častěji s tenčími a menšími nádory, které mají šanci na úplné vyléčení. Ačkoli u nás pacientů s maligními melanomy (zhoubný nádor pozn. red.) stále výrazně přibývá, nemění se počet úmrtí. Těší mě, že pacienti chodí včas a že se o svoji kůži starají.

Lidovky.cz: Proč je počet lidí s melanomem stále větší?
Je to důsledek toho, že jsme před deseti či patnácti lety stále na sluníčko chodili a vystavovali se mu. Říkali jsme si, že se hezky opalujeme, zatímco jsme byli černí jak bota a kůži obrovsky zatěžovali. Nyní už se na sluníčku spalujeme méně, projeví se to ale až za dalších patnáct let.

Lidovky.cz: Dá se srovnat riziko rakoviny kůže po spálení na slunci s vystavováním UV záření v soláriích?
Spálení do puchýřů na sluníčku zvyšuje riziko vzniku kožních nádorů asi na dvojnásobek. V soláriích se člověk tak snadno nespálí, riziko UV záření je ale často daleko vyšší než u běžného slunečního světla. Na rozdíl od sluníčka nemáme v soláriu zpětnou vazbu, kůže nám po pobytu v solárku kvůli chybějící UVB složce záření nezčervená a nemáme pocit, že jsme udělali něco špatně. Z hlediska dávky tedy může být solárium ještě nebezpečnější než slunce.

Lidovky.cz: Jak se díváte na „trik“ některých žen, které se špatně opalují, a tak před pobytem na slunci dochází nějakou dobu do solária, aby si kůže na záření „zvykla“?
To je pouze kosmetická věc, protože ochrana vlastním pigmentem funguje u bělocha asi jako faktor 6. Což z hlediska fotoprotekce vůbec nepovažujeme za ochranný prostředek. Pokud máme kvalitní fotoprotekční prostředek, tedy opalovací krém s vhodným vysokým faktorem, nemá tento způsob vůbec smysl.