Včera ráno sonda rozvinula sluneční panely. V příštích dvou až třech měsících zprovozní další nástroje, které s sebou na rudou planetu přinesla. První naměřená data se však očekávají až někdy příští rok koncem jara.
Zařízení není určeno k pohybu po povrchu, zůstane pracovat na jednom místě. Jeho přístroje budou mimo jiné sledovat seizmickou aktivitu, tedy vlastně zaznamenávat „marsotřesení“, pokud existují. Tím se vědci zase více dozvědí o složení planety. Poprvé v historii průzkumu této planety se také výzkumné přístroje zavrtají až pět metrů pod povrch.
Celkem 360 kilogramů vážící InSight je již osmým americkým přístrojem, který úspěšně pracuje na Marsu. Z nich jeden – robotické vozítko Curiosity, které přistálo v roce 2012 – se po povrchu planety stále pohybuje. Práce sondy je plánována do listopadu 2020, tedy na jeden marsovský či dva pozemské roky. Nelze však samozřejmě vyloučit, že podobně jako v minulosti přístroje zvládnou misi delší.
Navzdory úvahám o tom, že by na Marsu mohl existovat život v nějaké své mikroskopické podobě, InSight nemá přístroje, které by jej přesně zjistily. Ty by na Mars měla přinést až příští mise americké kosmické agentury NASA. Pokud vše vyjde podle plánu, v červenci 2020 bude na Marsu vysazeno šestikolové robotické vozítko, pro něž byl v minulých dnech vybrán kráter pojmenovaný Jezero jako místo přistání. Ve stejnou dobu chce na Mars poslat svého robota i Evropská kosmická agentura.
