Obec ležící nedaleko Burgosu v severním Španělsku se vrátila ke svému původnímu doplňku názvu Mota de Judíos (Židovský vrch). Tak se i ves nejspíše ve skutečnosti původně nazývala, než bylo její jméno v pohnutých dobách zkomoleno.
Obec vznikla prý v roce 1035, když se skupina Židů na zmíněný vršek uchýlila poté, co byla vyhnána ze svých domovů z jiných částí země a oloupena o majetek.
Čínská vesnice vyobcovala malého chlapce. Kvůli HIV se ho zřekl i dědeček |
Po roce 1492 byla část z nich opět vyhnána, když král Ferdinand II. Aragonský a královna Isabela Kastilská nařídili vyhnat všechny Židy, kteří odmítli konvertovat ke katolicismu.
S názvem „zabíjení Židů“ je spojeno v severošpanělském Leónu i popíjení vinného punče podobného sangríi před Velikonocemi. „Zabíjet Židy“ (matar judíos), tedy popíjet, mělo být patrně symbolickou pomstou za ukřižování Ježíše.
Před rokem 1492 žilo podle historiků ve Španělsku na 200.000 Židů. Kdo se odmítl stát křesťanem a zároveň opustit zemi, byl prý popraven nebo upálen.
Španělská vláda a parlament, aby smyly tuto „historickou chybu“, prosadily zákon usnadňující udělení občanství potomkům španělských, tedy sefardských Židů.
