Spartakiádní orgie jsou pryč. Proč se nejvíc dětí rodí v létě?

Pavla Bublíková z Českých Budějovic psala v roce 1989 na Vysoké škole ekonomické diplomovou práci, ve které se snažila odhadnout věkové složení obyvatelstva v Československu za čtyřicet let. Mimo jiné tak zjišťovala, v jakých měsících se v tehdejší socialistické republice rodí nejvíc dětí a jaké okolnosti mohou přispět k vyšší sezonní porodnosti. „Dodnes si pamatuji, jak mě překvapil vliv spartakiády na počet porodů. Devět měsíců po spartakiádě se porodnost statisticky významně zvýšila,“ říká Bublíková, která dnes pracuje jako manažerka potravinářské firmy.

Fakt, že se takzvané spartakiádní orgie obvykle projevily nejen na počtu porodů, ale i interrupcí, asi nikoho z pamětníků socialismu, kdy byl přístup k antikoncepci velmi omezený, nepřekvapí. A Pavla Bublíková tak na základě tehdy dostupných informací mohla klidně napsat, že pokud by stát v budoucnu cítil výraznou potřebu omlazení národa, měl by nejen spartakiádu, ale i další masová setkání mládeže pořádat častěji. Stejně tak zjistila, že nejvíce socialistických občánků a občanek se rodilo na jaře. „Za diplomku jsem tenkrát dostala jedničku, ovšem její závěry jsou dnes k ničemu. Vývoj po sametové revoluci je postavil úplně na hlavu,“ říká dnes Bublíková.

Hlavolam pro demografy

Pád totality totiž vyvrátil úplně všechno, s čímž tehdejší demografové v odhadech porodnosti počítali. Průměrný věk prvorodiček se z 21,5 roku posunul až těsně před třicítku. Důvody nejen této změny už byly mnohokrát popsány. Mladým lidem se po pádu socialismu otevřely nové možnosti a odkládají založení rodiny, protože chtějí cestovat, budovat kariéru a hmotně se zabezpečit.

S jednou změnou v chování Češek a Čechů ve vztahu k porodnosti si však demografové stále nevědí rady. Co se týče počtu porodů, v Česku po celá desetiletí a staletí, včetně časů totality, vévodilo jaro. Jakmile se ale Češi zbavili totalitní vlády, začalo se hlavní období plodnosti přesouvat směrem k létu a dnes už jednoznačně vévodí v počtu novorozenců letní měsíce. Proč? To je otázka, která trápí sociology a demografy – a to nejen v Česku.

Suché meze jsou ideální

„Fakt, že se nejvíce lidí rodilo v minulosti na jaře, můžeme mimo jiné vysvětlit obvyklými jarními sňatky a následné, do léta přecházející snaze zplodit potomka,“ říká známý český demograf Tomáš Sobotka, který pracuje v Institutu pro demografii ve Vídni. Také v počtu dětí, zplozených mimo manželství, ale podle něj hrály důležitou roli letní měsíce, kdy jsou, slovy předků, takzvaně suché meze a tedy ideální prostředí k setkávání mladých lidí mimo domov rodičů. A k tomu se přidávaly nejrůznější letní slavnosti jako příležitost pro navazování známostí i milostné hrátky.

Pokud se pak k létu připočte devět měsíců, není divu, že nejplodnějším obdobím bylo právě jaro. A to až prakticky do pádu komunismu. „V socialistických časech měly ženy mnohem horší přístup ke kvalitní antikoncepci než na Západě, z čehož vyplývá, že jestliže bylo léto obdobím zvýšení sexuální aktivity, pak tomu odpovídal i větší počet těhotenství,“ tvrdí Sobotka.

Ze západu přišla antikoncepce

Důkazem toho, jaký vliv může mít hormonální antikoncepce na sezónní porodnost, je porovnání situace v Česku a Rakousku. Rakousko zaznamenalo nejvyšší počet porodů na jaře, zejména v březnu, naposledy v roce 1978 a od té doby statistikám vévodí s železnou pravidelností červenec, srpen nebo září. Podobný vývoj potvrzují demografové například v Německu, Francii, Austrálii či Velké Británii. V Česku se sezónní porodnost změnila až po sametové revoluci. A jedním z důvodů byl zřejmě lepší přístup ke kvalitní antikoncepci podle západního vzoru.

„Když jsem v roce 1990 přebíral praxi od starého pana doktora, během několika let se u mě počet žen, užívajících antikoncepční pilulky či tělíska, zvedl desetinásobně,“ říká českobudějovický gynekolog Petr Botka. Jeho předchůdce totiž tehdejší hormonální antikoncepci ženám nedoporučoval kvůli vedlejším účinkům. „Za komunismu bylo na trhu nabídka pilulek omezená, ty, co byly dostupné, navíc obsahovaly řádově větší množství hormonů než dnes,“ říká Botka.

Fakt, že za socialismu byla v Česku jakákoliv antikoncepce mnohem méně rozšířená než v západních zemích, dokazují i další údaje. Před rokem 1989 stál za polovinou početí v Československé socialistické republice mimomanželský sex, zatímco v Rakousku to byla necelá třetina.

Otevření hranic a pokrok v oblasti farmacie každopádně daly českým ženám dosud nebývalou svobodu v plánování těhotenství a znamenaly revoluci, která Západ zasáhla už o patnáct let dříve. Jaro po mnoha staletích přestalo být v Česku nejplodnějším obdobím. Od roku 1994 začaly postupně dominovat letní měsíce. „V posledních třech letech se u nás rodí nejvíce dětí v červenci,“ potvrzuje mluvčí Nemocnice České Budějovice Jan Dušek. V pražské Fakultní nemocnici v Motole zase mají porodníci nejvíce práce v srpnu.

„Novoroční dárky“ se rodí v srpnu

Jenže proč jsou vlastně nemocnice plné právě v létě? To je otázka, kterou se zabývala a stále zabývá celá řada studií v celé Evropě. Například francouzský demograf Arnaud Regnier-Loilier ve své studii dochází k závěru, že posun nejplodnějšího období z jara na léto souvisí hned s několika možnými faktory. Uvádí mimo jiné příklad francouzských učitelek, které se po rozšíření antikoncepce snažily otěhotnět tak, aby u nich začátek mateřské dovolené navazoval na prázdniny.

Další budoucí rodiče jsou zase přesvědčeni o tom, že léto je pro narození dítěte zkrátka lepší než studená zima. Regnier-Loilier však zmiňuje i nezanedbatelný podíl lidí, kteří se rozhodnou k početí dítěte na podzim, kdy se pomalu blíží konec roku, nebo v době vánočních a novoročních dovolených. Tedy v čase, kdy se bilancuje a spřádají nové plány do budoucna.

Paradoxní je na této skutečnosti možná fakt, že i když je dnes ve Francii opravdu nejvíc porodů v srpnu, kdyby si ženy mohly vybrat, rodily by nejraději na konci jara. Při průzkumu v porodnicích v roce 2000 označilo 27% dotázaných žen za nejvhodnější termín k narození dítěte květen a jen dvě procenta se vyslovila pro srpen. To ale podle Loiliera nevylučuje teorii, že za většinovými srpnovými porody opravdu stojí podzimní podzimní bilancování a přemýšlení o rodině.

Jedna věc je přání ženy, kdy by se dítě mohlo narodit, a druhá čas, kdy společně s partnerem dospěje k názoru, že se o potomka vůbec pokusí. A takovým úvahám údajně nahrává právě sebereflexe v poslední čtvrtině roku. „Třeba ve Velké Británie se dětem, narozeným v srpnu, říká novoroční dárek,“ píše Loilier.
Takže přeci jen plánované rodičovství?

Kdy? To je jedno

Podobné teorie by však platily pouze tehdy, kdyby rozhodování o termínu narození potomka záviselo výhradně na tom, kdy se rodiče rozhodnou dítě počít. Takhle ale přírodní zákony u lidí nefungují. Navíc stále roste počet párů, které kvůli problémům s početím vyhledávají služby asistované reprodukce. „A našim klientům je až na malé výjimky úplně jedno, kdy se má dítě narodit. Hlavně aby se narodilo,“ říká Kamila Křižanovská z plzeňské kliniky Natalart. Stejně tak se nedá říci, že by pro umělé početí byl nějaký měsíc vhodnější než jiný, a odpovídal tomu tedy počet narozených dětí. „Jednou je to červenec, jindy třeba leden,“ říká lékařka.

Jak je tedy možné, že i když má dnes s početím dítěte problémy až pětina všech párů, jimž se s pomocí asistované reprodukce rodí děti zcela nahodile, přichází přesto nejvíc dětí na svět právě v létě? I pro tuhle záhadu mají demografové vysvětlení.
„Tak jako dnes v populaci skutečně existuje 15 až 20%párů, trpících neplodností, tak na druhé straně zhruba stejný počet partnerských dvojic naopak počne dítě velmi rychle, prakticky okamžitě,“ říká Tomáš Sobotka. Protože obě skupiny se ve statistice navzájem vyruší, celkově je podle něj skutečně možné mluvit o tom, že za přesunem hlavního období porodnosti z jara do léta stojí z velké části plánované rodičovství.