Při běžných aktivitách udělá dospělý člověk denně 3500 až 4000 kroků, dítě dokonce 18 až 20 tisíc kroků. Vzhledem k tomu, že se v současné době převážně pohybujeme po zpevněných površích, značnou část dne trávíme v obuvi. Ta má různé funkce a lidé by podle toho, co zrovna dělají, měli obuv střídat. Bohužel se tak velmi často neděje.
„K běžnému dennímu nošení nejsou vhodné tenisky s rovnou a měkkou podešví, především u lidí trpících bolestmi pat a patními ostruhami,“ dává příklad chirurg a podiatr (lékař zabývající se potížemi, které souvisí s nohama) Pavel Murín z Valašského Meziříčí.
Přezouvání není výmysl uklízeček
I přes den, pokud se věnujete dlouho nějaké činnosti, je dobré se přezout. Stejně jako děti ve škole. Přezouvání není jen výmysl, který ve školách ušetří práci uklízečkám. „Nohy se obecně hodně potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy,“ upozorňovala Pavla Šťastná, antropoložka, která se ve výzkumu zabývala parametry dětské nohy pro vyhotovení obuvnického kopyta, z něhož se vychází při výrobě dětských bot. Proto je důležité při výběru obuvi sledovat i to, z jakého materiálu je vyrobená. Pravidel, která je nutné dodržovat, aby vybraná obuv byla nohám oporou a naopak jim neškodila, je hned několik.
Musíme si v prvé řadě uvědomit, že každý má nohu jinou, proto se jen těžko můžeme spoléhat na doporučení přátel, že boty, které si koupili oni, jsou super. To, co vyhovuje jednomu, druhému může nohu poškodit.
„Někdo má dlouhý palec, někdo delší ukazováček. Na úzkou nohu bychom neměli obouvat širokou botu a obráceně. Zkrátka bychom měli dbát na harmonii designu nohy a boty,“ upozorňuje Miroslav Havrda, který byl prvním podiatrem v Česku a v roce 1998 otevřel v Hradci Králové první komplexní centrum péče o nohu.
Nekvalitní boty se poznají, zapáchají z nich nohy, říká švec |
Při koupi nové obuvi v prvé řadě vyjměte z boty stélky a postavte se na ně. Stélka by měla odpovídat tvaru vaší nohy, rozhodně nesmí chodidla ani prsty z vložky nikde „přetékat“. Naopak v oblasti prstů musí mít stélka ještě prostor zhruba centimetr. Při chůzi se noha totiž protahuje a prsty musí mít místo, aby na nich nevznikaly otlaky. Skvěle je to vidět, když si na stélku stoupnete plnou vahou, tedy když stojíte jen na jedné noze.
„Bohužel ještě stále se setkáváme s množstvím bot, ze kterých stélky nejdou lehce odstranit, jsou přilepené po celé ploše. Přitom přibývá lidí, kteří se o své nohy začínají starat, chtějí individuálně zhotovené stélky, ale protože původní nelze odstranit, nelze nové stélky použít, protože by se tím již výrazněji zúžil prostor pro nohu,“ kritizuje podiatr Pavel Murín výrobce obuvi a dodává, že spousta lidí proto nově zhotovené stélky nenosí.
Příliš úzká špička bot je velký nešvar, a přestože jde o módní záležitost, měli bychom se takovým botám úplně vyhnout. Dlouhodobé stlačování prstů vede k jejich deformacím. Výsledkem jsou halluxy, takzvané vbočené palce a malíky, i kladívkové prsty. Oba jsou to velmi bolestivé stavy.
Základní pravidla pro vhodnou obuv
|
Když už si vyberete botu s vhodným tvarem, je nutné vyzkoušet, jak tuhá je podešev. Zvláště v oblasti špičky musí být měkčí – zkuste špičku ohnout směrem k nártu. Pokud to nejde, botu raději odložte zpět do regálu. Pata si vyžaduje také určitou péči – noha musí být v botě dobře fixována, takže pokud si kupujete uzavřenou obuv, opatek musí být dostatečně vysoký a tuhý, nicméně musí tvar paty kopírovat a nikde nesmí tlačit.
Na závěr možná překvapí, že je důležité vybírat obuv i podle její hmotnosti. Největší potíže působí tento parametr u pracovní obuvi. Přitom každý dekagram navíc znamená při celodenní chůzi zbytečnou a znatelnou zátěž.
Bosoboty jen pro někoho
Protože řada lidí začíná nohám věnovat stejnou pozornost, jako je to například běžné u zubů, začalo se diskutovat o nošení barefoot obuvi, tedy obuvi, ve které lidé chodí, jako kdyby byli bosi.
Výrobci je samozřejmě chválí. „Bosoboty umožňují chodidlu používat celý pohybový aparát, kterým jej příroda vybavila, bez jakéhokoli omezování. V praxi to znamená, že se posune těžiště těla tam, kam patří, zkrátí se délka kroků, upraví se a změkčí nášlap, klenba má dostatek prostoru a odpruží tíhu těla, prsty jsou aktivní oporou a jejich správné používání při chůzi podporuje a posiluje stav a funkci klenby,“ chválí přínos této speciální obuvi Petr Exnar, zástupce značky Bosoboty leguano.
Upozorňuje ale, že přechod z klasické obuvi nemusí být pro všechny snadný: „Je to téměř totožné, jako když lidé chodí zcela bosi. To si však neuvědomují a často se snaží v bosobotách chodit stejně jako v botách s podpatkem. To ale nejde. Předně je potřeba v bosobotách chodit vědomě. Je potřeba zapojit celé chodidlo a prsty by měly opouštět zemi jako poslední,“ dodává Petr Exnar.
Odborníci z řad podiatrů a ortopedů však tolik nadšeni z barefoot obuvi nejsou.
„Podle názoru amerických podiatrů může bez potíží chodit naboso pouze asi 10 až 15 procent lidí. V minulosti naši předci chodili bosi – a těm by se minimalistické boty velmi hodily. V dnešní době, kdy je již noha zdravého dítěte často omezována a utiskována ve vyšší obuvi s pevnou patou, je to mnohdy pro nohu velký šok a vznikají například bolesti a záněty z přetížení chodidla nebo Achillovy šlachy,“ podotýká podiatr Miroslav Havrda.
Rozkol mezi podiatry a zastánci barefoot obuvi je nejvíc patrný v otázce odpružení obuvi.
Lékaři doporučují, aby bota měla anatomicky tvarované stélky z pružných materiálů, které dokonale rozdělují zatížení na celou plochu nohy a tlumí nárazy při chůzi, čímž předcházejí opotřebení kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškození páteře. Oproti tomu zastánci barefoot obuvi vyžadují co nejužší kontakt se zemí – tloušťka podrážky je 3 až 6 mm, přičemž je odolná proti propíchnutí, a stejně vysoká u špičky i paty.
