Skoro všichni potřebujeme někdy léky. Mnozí z nás je užívají trvale, a mnohdy i více různých léků současně. Jen málokdy si však uvědomujeme, jak závažný problém v takové chvíli může vzniknout. Lékové interakce, byť jsou velmi časté, stojí tak trochu stranou zájmu veřejnosti. Přitom právě pacienti mohou sami hodně ovlivnit. Neopatrné a nesprávné užívání léků zvyšuje riziko, že se u nich v důsledku lékových interakcí objeví zdravotní komplikace, včetně velmi závažných.
Každý rok je jen v Česku hospitalizováno několik tisíc lidí kvůli lékovým interakcím a více než dvě stě z nich pak v důsledku vzájemného působení více léků zemře. Vyplývá to z analýzy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Drahé selhání léčby
Češi jsou přeborníci v braní léků. Jejich spotřeba roste zhruba o 2,5 procenta ročně. Spolu s tím stoupá i riziko jejich nesprávného užívání. Může dojít k nežádoucím lékovým interakcím. Ty představují i nemalé náklady pro zdravotní pojišťovny. Podle analýzy AIFP by bylo možné ušetřit asi 600 milionů korun ročně, pokud by léky byly pacientům předepisovány tak, aby navzájem nekolidovaly.
Léky volně z webu jsou rizikové, radí odborník |
Podle autorů britského výzkumu, který byl publikován v roce 2013 a uskutečnil se ve městě Merseyside ve dvou nemocnicích se spádovou oblastí zahrnující 630 tisíc lidí, by se 72 procentům nežádoucích lékových interakcí dalo zabránit. Při přepočtu na počet obyvatel v Česku by bylo možné u nás každý rok předejít hospitalizaci 2400 pacientů a také zabránit úmrtí takřka 170 osob.
V České republice neexistuje jednotný elektronický systém sledování léků, které mají pacienti předepsány. V praxi to znamená, že když se člověk léčí u více lékařů specialistů, odborníci, kteří se o něj starají, nemají automaticky přehled o tom, jaké léky užívá. Lehce tak může dojít k situaci, kdy mu budou doporučeny nevhodné kombinace léků.
„Systémovým řešením by tedy byla elektronická evidence léků. Každý lékař by hned viděl, jaké léky který pacient užívá, a mohl by interakci odhalit včas, ještě předtím, než mu předepíše další léky,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Ta také v roce 2014 spustila online poradnu Znám své léky, která umožňuje pacientům zkontrolovat si, zda jim nehrozí nežádoucí lékové interakce. Ty mohou být různě závažné.
Některé léky na sebe navzájem vůbec nepůsobí, jiné se ovlivňují jen slabě, a tak při jejich užívání postačí třeba posunout čas, kdy je člověk bere. U některých pacientů už je ale namístě upravit dávkování a také sledovat jejich zdravotní stav. U nejzávažnějších lékových interakcí, kdy dochází k závažným změnám, je pak nutné individuálně posoudit, zda léčba pacientovi nepřináší více negativ než pozitiv. Zpravidla je v takových případech výhodnější některý z léků zcela vysadit.
Některé lékové kombinace označují sami výrobci léků jako kontraindikované, tedy zcela nevhodné, aby byly podávány současně. „Lékové interakce mohou zásadně ovlivnit výsledek léčby. Ve výsledku může docházet k poddávkování, vzniku toxicity, manifestaci vedlejších účinků, zesílení účinků léků nebo stavu, kdy léky působí proti sobě,“ popisuje farmaceut Filip Smetana, vedoucí lékárny Benu v Praze v Zahradním městě. Odhalování lékových interakcí se tak podle něj stává zásadní a nezbytnou náplní moderního pojetí lékárenství. Lékárna je totiž místem, kde je možné nežádoucím lékovým interakcím zabránit. Ne vždy se to však podaří.
Lékových interakcí si pacient nemusí všimnout
To, že se jeho léky navzájem negativně ovlivňují, většina pacientů vůbec netuší, a o to mohou být následky vážnější. „Například léky ze skupiny nesteroidních analgetik, kam patří také běžné léky obsahující ibuprofen a diklofenak, mohou mimo jiné snižovat účinek léků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku. Takováto léková interakce se pak nemusí projevit žádnými subjektivními příznaky, ale nedostatečná léčba vysokého krevního tlaku zvyšuje riziko infarktu či mozkové mrtvice,“ vysvětluje profesor Ondřej Slanař, přednosta Farmakologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Právě jeho tým běžně řeší případy pacientů, u kterých dochází k závažným lékovým interakcím a je nutné změnit jejich terapii.
Často se na to, že pacienta jeho léky ohrožují, přijde ve chvíli, kdy je hospitalizován, mnohdy i ze zcela jiných důvodů. Až během hospitalizace zdravotníci zjistí, že pacient má předepsány či současně užívá volně prodejné léky, které mu působí zdravotní problémy. „Pokud nelze léky zcela vysadit, je možné buď zvolit jiné léky, pokud existuje vhodná alternativa, nebo je nutné upravit dávkování tak, aby pacient léčbu snášel,“ popisuje profesor Slanař.
Jindy se naopak náhlé zhoršení zdravotního stavu může stát příčinou toho, že člověk dostane léky, které jsou pro něj nevhodné. Stačí, aby zamířil na pohotovost a vlivem stresu si nevzpomněl na to, jaké všechny léky už užívá.
Problémový grep
Účinky léků mohou ovlivňovat i další látky, včetně potravin. Neplatí přitom, že to, co je „přírodní“, je také za všech okolností „bezpečné“. „I léčivé byliny, jejich extrakty nebo nejrůznější doplňky stravy mohou vyvolávat lékové interakce či případně nežádoucí účinky. A to platí i pro některé rostliny, které rostou u nás. Mohou ovlivňovat rychlost odbourávání léků či s nimi jinak interagovat a měnit jejich účinek,“ upozorňuje profesor Slanař. Podobné je to i s různými cizokrajnými přípravky, třeba z Indie, Číny nebo Jižní Ameriky. „Konzultace s lékařem nebo lékárníkem je proto určitě namístě,“ dodává.
Zdrojem častých lékových interakcí je třeba třezalka tečkovaná, která může snížit účinnost tabletek hormonální antikoncepce, nebo dokonce vést k selhání protinádorové léčby. „Toto velice oblíbené přírodní antidepresivum je proto vždy potřeba podrobit kritickému zhodnocení,“ doporučuje farmaceut Smetana. Problémem může být i oblíbená echinacea, která může urychlit odbourávání některých tricyklických antidepresiv nebo léků na astma obsahujících teofylin. Naopak máta, pampeliška, kurkuma, kmín či šťáva z grapefruitu mohou mít u těchto léků opačný efekt. „Při zrychleném odbourávání hrozí snížení účinku, naopak při zpomaleném odbourávání se zvyšuje četnost a závažnost nežádoucích účinků léčiv,“ varuje profesor Slanař.
