Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Spojení mezi geny a imunitou studují vědci na ptácích

Věda

  6:00
Praha - Dlouhodobý vývoj genů ptačí imunity zkoumá vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Vědci doufají, že to, jak se geny pro imunitu u ptáků během milionů let rozrůznily, jim pomůže pochopit souvislost mezi genetickou informací a obranou proti infekčním chorobám, řekl vedoucí týmu Vinkler.
geny - ilustrační foto

geny - ilustrační foto foto: Shutterstock

V současné době vědci publikovali dva články v odborných časopisech, ve kterých zanalyzovali několik desítek ptačích druhů a zrekonstruovali vývoj ptačích genů pro imunitu. Odolnost proti infekčním chorobám, její geneticky dané základy i plány, jak předcházet budoucím epidemiím, patří dnes mezi důležitá témata v biomedicíně. 

Výzkum evoluce obrany proti infekcím u jiných živočišných druhů je proto nezbytný. Podle vědců z PřF UK jsou právě ptáci skupinou, na kterou je vhodné se zaměřit. Během milionů let vývoje se totiž rozrůznily na takové množství variant, že si u nich evoluce mohla „vyzkoušet“ více možností, jak se vyrovnat s patogeny. Vědci prozkoumali geny, přesněji řečeno celogenomová sekvenční data, u 65 druhů ptáků. 

„Druhy jsme vybrali tak, aby pokrývaly co nejširší taxonomickou škálu,“ řekl Vinkler. Na jedné straně tak stáli zástupci ptáků hrabavých a vrubozubých, jako jsou slepice a kachny. „Představují velmi archaické linie ptáků, obrazně řečeno jsou nejblíž k dinosaurům,“ uvedl Vinkler. Na druhé straně se vědci věnovali pěvcům, kteří jsou, podobně jako člověk mezi savci, výsledkem velkých evolučních změn a velmi odvozenou skupinou. Díky pečlivé analýze vědci zrekonstruovali celý repertoár ptačích genů pro imunitu i jejich dosavadní historii.

Zjistili také vznik některých nových genů a ztrátu jiných. V druhé části výzkumu se poté zaměřili pouze na pěvce, konkrétně na jejich 55 druhů pocházejících z různých klimatických podmínek. U těch je zajímalo už přímo to, zda se receptory vrozené imunity měnily náhodně, nebo v souvislosti ze změnami patogenů. Podle Vinklera se prokázalo, že jde o výsledek evolučního procesu, který selektuje výhodné varianty. 

 „Nové poznatky, které obě studie přinesly, nastiňují směr pro výzkum genetické variability domácích zvířat, využitelný k cílenému zvyšování jejich odolnosti vůči infekčním chorobám,“ uvedl vedoucí týmu. Kromě toho studie umožňují srovnání imunity mezi lidmi a jinými druhy živočichů, což se podle Vinklera může hodit pro případy výzkumu a prevence šíření různých nemocí, od chřipky po mor. Na výzkumu spolupracovali vědci z PřF UK s kolegy z Masarykovy univerzity, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd a z univerzit v Oslo, Edinburgu a Queenslandu. 

První studii publikoval časopis Molecular Biology and Evolution, druhou přijal časopis Molecular Ecology a publikována bude v nejbližší době. Nyní se vědci chtějí zaměřit na populační variabilitu, tedy na to, jak se výskyt alel (forem genů) pro imunitu projevuje v ptačí populaci a mění z generace na generaci. Navázali již spolupráci s Univerzitou v Utrechtu v Nizozemí. 

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...