S novými ministerstvem poklesne množství administrativy a posílí se vliv badatelů," obhajoval plán Daniel Korte z TOP09 na včerejším zasedání Učené společnosti. Organizace, která sdružuje přední české badatele, poslala politickým stranám zastoupeným parlamentu tucet předvolebních otázek o vědě.
"Poměrně mile mě překvapilo, že všechny oslovené strany odpověděly. V textech jsme našli i zajímavé podněty pro vědeckou obec," chválil politiky fyzikální chemik Pavel Jungwirth, člen Učené společnosti.
Čeští badatelé dostávají od státu málo peněz, shodly se politické strany. V názorech na zrušení Akademie věd nebo na kvalitu práce Rady pro výzkum, experimentální vývoj a inovace (donedávna Rada vlády pro výzkum a vývoj) už ale tak jednotné nebyly.
Granty pro mladé
Na podporu vědy jde v Česku přibližně 0,65 procenta hrubého domácího produktu, což je výrazně méně než v řadě vyspělých zemí. Politické strany se shodují, že to nestačí. Výdaje na vědu a výzkum by podle většiny z nich měly činit tři procenta hrubého domácího produktu, z toho jedno procento má pocházet ze státních prostředků. "Česko není tak bohaté, aby mohlo dávat málo peněz na vědu," zahájil Ondřej Liška, místopředseda Strany zelených své vystoupení.
Signatáři tuctu otázekProf. RNDr. Martin Černohorský, CSc.; Přírodovědecká fakulta MU, Brno Signatáři vyjadřují svůj osobní názor, nikoli nutně názor instituce, v níž pracují |
I hodnotitelé jsou jen lidé
V České republice mohou badatelé soutěžit o peníze na výzkum u řady agentur, což představuje značnou administrativní zátěž při přípravě projektů i při jejich posuzování. Většina stran proto souhlasí se zjednodušením celého systému – uvažuje se redukci na dva poskytovatele peněz – Grantovou agenturu ČR a Technologickou agenturu ČR.
Sociální demokraté se však obávají, zda by taková monopolizace systému byla prospěšná: "I vědci a hodnotitelé mají lidské vlastnosti, sympatie a antipatie, které se promítají do hodnocení…" TOP09 zdůrazňuje, že je Česko poměrně malá země, kde se drtivá většina badatelů ve svých oborech osobně zná. Do hodnocení projektů by se proto měli zapojit zahraniční experti.
Páteř vědy nebo kandidát na zrušení?
A jak se má podle politiků proměnit role Akademie věd? ODS by ráda vytvořila podmínky pro propojení Akademie a vysokých škol. Křesťanští demokraté chtějí Akademii zachovat a vytvářet podmínky pro lepší spolupráci mezi ní a vysokými školami. Podobný názor zastává i ČSSD a TOP09.
Komunisté považují Akademii za páteř české vědy a její úlohu v základním výzkumu za nenahraditelnou, s čímž souhlasí i zelení: "Česká věda má dva pilíře – vysoké školy a Akademii."
Politici se neshodli ani v názorech na práci Rady pro výzkum, experimentální vývoj a inovace, která připravila novou metodiku rozdělování peněz na chod vědeckých institucí. Podle sociálních demokratů je potřeba zásadně změnit personální složení Rady. S tím souhlasí i KDU-ČSL a komunisté. Ti považují obsazení Rady za nevyvážené. Zelení oceňují, že Rada existuje: "...bohužel se však z poradního orgánu vlády proměnila v exekutivního soudce nad celým systém vědy a výzkumu a stala rejdištěm jednotlivých zájmových skupin."
Rada identifikovala "černé díry", kterými odtékají prostředky určené na výzkum a vývoj, pochvalovali si naopak občanští demokraté. Usiluje o to, aby nová metodika hodnocení vědecké práce spolehlivě odhalovala pseudovýsledky. Výrazný pokles peněz, které by měla Akademie v příštích letech dostat na svůj chod, tak podle ODS nesouvisí s nekompetentností Rady.
DotazníkChcete znát detaily? Stáhněte si |
Přečtěte si také: Firmy tunelují rozpočet na vědu