Problémem ovšem je, že by zároveň neodvratně změnila historickou tvář druhého největšího ruského města a mohla by je připravit o místo na seznamu kulturního světového dědictví organizace UNESCO.
Kolem plánu na výstavbu nového petrohradského mrakodrapu tak vypukl ostrý spor.
Odpůrci projektu tvrdí, že monstrum ze skla a betonu naruší nízké panorama města a převýší neoklasickou výstavbu zahrnující barokní vily, nádherné katedrály a překrásné benátské vodní cesty. Zástupce šéfa mezinárodní organizace UNESCO Marcio Barbosa minulý pátek potvrdil, že Rusko bude muset do 1. února 2008 předložit detailní zprávu o dopadu projektu, nebo bude čelit opatřením ze strany světové organizace.
„Je to jako dostat žlutou kartu ve fotbale,“ řekl Barbosa na tiskové konferenci při návštěvě Moskvy. „Pokud se situace nezmění, zvážíme zařazení tohoto území na seznam ohrožených míst,“ dodal. Barbosa však prý doufá, že k tomu nedojde.
Protesty proti Kremlu?
Aféra otřásla v posledních dnech celým Petrohradem. Nejde totiž jen o debatu architektů. Jak podotkla agentura Reuters, spor o mrakodrap je zároveň názornou ukázkou toho, co všechno zmůže v současném Rusku moc a vliv.
Kampaň proti výstavbě by se tak mohla stát protestní akcí proti Kremlu, který má na Gazprom velký vliv. Petrohrad je navíc rodištěm ruského prezidenta Vladimira Putina. Odpůrci mrakodrapu proto obviňují petrohradskou gubernátorku Valentinu Matvijenkovou, která projekt podporuje, že se snaží současnému vládci Kremlu zavděčit. Sám Putin ale podle agentury Reuters do sporu zasahovat nechce.
„V Malajsii ano. Ale v Rusku?“
Odpůrci už mrakodrapu alespoň vytvořili přezdívku „Gazoskrjob“, což se dá do češtiny volně přeložit jako „Gazodrap“. Mezi těmi, co mají proti stavbě námitky, přitom nechybějí ani známé petrohradské osobnosti, jako například ředitel Ermitáže Michail Pjotrovskij.
„Protesty jsou způsobeny nezájmem úřadů o názory veřejnosti,“ řekl agentuře Reuters Vladimir Vasiljev, šéf petrohradské Státní univerzity. „Nic z toho, co Gazprom a petrohradské úřady do této chvíle vytvářely, se nesetkalo s kritikou. Představitelé obou stran si pravděpodobně začali myslet, že vše, co dělají, je správné a že si tedy mohou dělat, co chtějí,“ dodal.
„Tohle není architektura,“ stěžuje si Oleg Jonissajan z Úřadu pro ochranu kulturního dědictví Petrohradu. „Architektura musí splynout se svým okolím. Podobný mrakodrap může vyrůst klidně v Malajsii, ale ne v blízkosti Rastrelliho chrámu,“ dodal.
Hlavní architekt projektu Filip Nikandrov však trvá na tom, že jeho stavba nikterak město nezničí. „Věž bez problému zapadne do panoramatu města,“ řekl již dříve deníku St Petersburg Times. „Snažíme se vystavět vysoký mrakodrap, který bude co možná nejkrásnější a nejharmoničtější. A co na to šéfové Gazpromu? „Mohl by být sice nižší, ale nepůsobil by tak majestátně,“ prohlásil viceprezident plynárenského gigantu Alexandr Dybal.
