Retrospektivní přehlídka provokativních děl osmdesátiletého Hrdlicky, pojmenovaná Náboženství, tělo a moc, se paradoxně koná v muzeu vídeňské římsko-katolické svatoštěpánské katedrály. Ředitel muzea Bernhard Böhler a vídeňský arcibiskup, kardinál Schönborn, tak musí čelit kritice návštěvníků výstavy i katolických internetových stránek. Rakouská média přirovnávají půtky kolem výstavy za vídeňskou verzi sporu kolem Mohamedových karikatur v Dánsku.
Nejspornější obraz, nazvaný Leonardova Poslední večeře, restaurovaná Pierem Paolem Pasolinim, zobrazuje skotačící apoštoly rozvalené kolem jídelního stolu, provádějící sexuální praktiky. Některým návštěvníkům se také nelíbí socha Ježíše na kříži, který nemá obličej ani bederní roušku.
Kritika zazněla především z katolických webových stránek a blogů jednotlivých věřících, kteří přehlídku nazvali „rouhačskou“ či „znesvěcující“. „Výstava se nikdy neměla konat. Ředitel by se měl za to omluvit všem katolíkům po celém světě,“ stojí v článku uveřejněném na konzervativním katolickém webu kreuz.net.
Ředitel Boehler se brání tím, že Hrdlicka má právo zobrazovat lidi i tímto tělesným, drastickým způsobem. Muzeum podle něj nikdy nezamýšlelo provokovat věřící, ale umění by mělo být dovoleno i takto podněcovat debatu. „Nevidím v tom žádné rouhačství,“ prohlásil Boehler.
Cenzura? Prý jen respekt
Týden po zahájení přehlídky byl ale obraz Poslední večeře na žádost kardinála Schönborna odstraněn. „Nejde o cenzuru,“ vysvětlil tento krok prelátův mluvčí. „Chceme tak respektovat věřící, kteří se tímto zpodobněním cítí uraženi,“ dodal.
Kritikou výstavy se sám umělec necítí zasažen. „Jestliže má katedrální muzeum potíže, není to můj problém. Tuto záležitost si musí vyřešit samo,“ prohlásil Hrdlicka, který byl prý sám překvapen, že muzeum mělo zájem jeho díla vůbec vystavovat. V každém případě prý Hrdlicka obraz Poslední večeře nezamýšlel jako kritiku katolické církve, přestože se hlásí k marxismu a ateismu.
