Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Spotřeba antidepresiv roste nebývalým tempem. Zažíváme epidemii duševních poruch?

Zdraví

  15:41
Češi loni spolykali 6,5 milionu balení antidepresiv, což je skoro třikrát více než před deseti lety. Počty prvních návštěv u psychiatrů vzrostly dokonce o stovky procent. Specialisté s lehkou nadsázkou říkají, že řada z nás se duševního onemocnění dočká.
Léky (ilustrační foto)

Léky (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Pokud jde o duševní zdraví české populace, lékařské statistiky zrovna neoplývají optimismem. Počty lidí, kteří poprvé zaklepají na dveře psychiatrické ordinace, během deseti let vzrostly o několik set procent. Po antidepresivech saháme stále častěji, a to dokonce i tehdy, když je tak úplně nepotřebujeme. Ačkoli antidepresiva nedokážou vyřešit partnerské problémy nebo třeba stres v práci, stejně je mnohdy polykáme v naději, že nám bude lépe. Přesto zřejmě nezažíváme epidemii psychických poruch. Ani rostoucí spotřeba antidepresiv (jen v roce 2015 Češi spotřebovali 6,5 milionu balení) nemusí být tak úplně špatná zpráva.

Víc úzkosti, vyšší dávky

„Nemůžeme jednoznačně říci, že jsou Češi více depresivní nebo úzkostní. Pouze jsou více léčeni,“ shrnuje profesor Cyril Höschl, přednosta Národního ústavu duševního zdraví. Dostupnost psychiatrické péče se zlepšuje, tudíž roste počet ošetření a také více lidí odchází od lékaře s receptem. A hlavně pomalu mizí přesvědčení, že brát „prášky na hlavu“ je životní prohra, za kterou se člověk musí stydět. Týká se to zejména onemocnění, jež se léčí právě antidepresivy, což ale zdaleka není jen deprese. Počty depresivních pacientů sice nejen u nás, ale i v jiných vyspělých zemích rostou, není to ale tak dramatické, jak naznačují statistiky o nárůstu spotřeby antidepresiv.

Podle údajů Ústavu zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) vzrostl za posledních dvacet let počet prvních návštěv pacientů s afektivními poruchami, kam spadá i deprese, o těžko uvěřitelných 293 %. Počet nemocných, kteří poprvé přijdou s některou z neurotických poruch, ke kterým patří různé úzkosti a fobie, se za stejné období zvýšil o 226 %. Ale ani takto vysoká čísla ještě neznamenají, že to s námi jde po psychické stránce rychle z kopce.

„Je velmi nepravděpodobné, že by za pouhých deset let několikanásobně vzrostl počet psychicky nemocných lidí v populaci. Můžeme pouze konstatovat, že v minulosti řada těch, které dnes léčíme a jsme schopni jim účinně pomoci, nebyla léčena vůbec,“ popisuje profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ani dnes podle něj nejsou léčeni všichni lidé, kteří by to potřebovali, což se týká všech zemí světa. „Spotřeba antidepresiv u nás ještě není na úrovni vyspělých evropských států. Až v poslední době se jim začínáme přibližovat,“ popisuje Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Deprese někdy během života potká každého desátého člověka, úzkostné poruchy se vyskytují ještě častěji. „S jistou nadsázkou lze říci, že řada z nás se svého duševního onemocnění v průběhu života dočká. Žijeme totiž mnohem déle než naši předkové. Moderní medicína dokázala dobře zvládnout mnoho onemocnění jako například choroby srdce, tím ale paradoxně uvolnila prostor pro psychické choroby,“ vysvětluje profesor Raboch. Psychiatrickým pacientem se tak může stát úplně každý, i když si to raději moc nepřipouštíme.

Profesor Raboch jako mladý lékař začínal v době, kdy se dostupná antidepresiva dala spočítat na prstech jedné ruky. Jejich užívání ale bylo spojeno s tak výraznými vedlejšími účinky, že ani nemělo smysl je předepisovat u „lehčích“ případů. Medikamenty totiž pacientům způsobovaly závažné potíže srdečního rytmu, sucho v ústech, zácpu, zadržování moči. K tomu se přidával nárůst chuti k jídlu, a tedy i tloustnutí. Vysoké bylo i riziko, že starší pacienty postihnou poruchy paměti a vnímání.

Dnes jsou na trhu k mání desítky preparátů, u nichž se podařilo výrazně zmírnit výskyt vedlejších účinků i jejich závažnost a snížit účinné dávky. Léky tudíž dostávají nejen těžce depresivní lidé, ale i nemocní, kteří tuto chorobu vůbec nemají. To ale neznamená, že by u nich tato léčba neměla smysl. Největší skupinu lidí léčených antidepresivy v současnosti tvoří úzkostní pacienti. Ti ale potřebují až čtyřnásobně vyšší dávky léků než nemocní s depresí. Jinak řečeno: různé psychiatrické diagnózy potřebují různé dávkování, což se pak podepisuje na celkové spotřebě této skupiny léků.

„Kromě úzkostných poruch se antidepresiva předepisují i při léčbě chronické bolesti či schizofrenie, pokud je doprovázena sekundární depresí. Užívají je i pacienti s demencemi, protože demence velmi často začínají pod obrazem deprese,“ vyjmenovává docent Martin Anders, který působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a zároveň je budoucím předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Právě nových pacientů s demencemi, které se rozvíjí například u Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci, přibylo v psychiatrických ordinacích nejvíc. Od roku 1994 do 2013 se jejich počet zvýšil o 381% a spolu se stárnutím populace bude tento trend nabývat na síle. Tito nemocní mají s těmi, kteří trpí depresemi, společného víc, než se na první pohled zdá.

Velká část seniorů totiž běžně užívá anxiolytika, a to zejména ta nejrizikovější z nich, tedy benzodiazepiny. Sem patří různé „prášky na spaní“ nebo „na uklidnění“, jako třeba Neurol, Diazepam, Lexaurin či Hypnogen. Nevědí přitom, že tím urychlují proces rozvoje demence. „Právě tyto léky patří k vůbec nejčastěji nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů. Jejich dlouhodobé užívání může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů,“ upozorňuje psychiatr. Lidé, kteří si vyzvednou své „prášky“ v podobě anxiolytik, ale vůbec netuší, že důsledkem dlouhodobého užívání těchto léků může být delirium, při přerušení užívání epileptické záchvaty nebo právě demence. Dobrá zpráva je, že spotřeba anxiolytik v Česku klesá, a to také díky rostoucí spotřebě antidepresiv.

Na nervy i na hlavu

Získat antidepresiva, ale i anxiolytika, je dnes mnohem snazší než v minulosti. Tyto léky mohou předepisovat nejen specialisté, ale také praktičtí lékaři. Omezení je jen u několika málo přípravků. „To, že mohou praktičtí lékaři předepsat antidepresiva, je správný krok, protože lidé s psychickými poruchami často hledají pomoc ve svém nejbližším okolí, což je nejen rodina, ale i praktický lékař,“ popisuje profesor Raboch.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.