Stále mladá incká mumie

Chodby muzea od začátku výstavy zaplavují stovky návštěvníků. „Jen dnes dopoledne se přišlo podívat více než 700 lidí a včera, když jsme otevřeli, to také byly stovky,“ řekl ředitel muzea Gabriel Miremont agentuře AP. Všichni chtějí pohlédnout do tváře patnáctileté dívky, kterou před pěti sty lety obětovali Inkové v nitru And. 

Zmrazené tělo jako by přečkalo staletí téměř neporušené. Dívka sedící s překříženýma nohama a klidným výrazem ve tváři má na sobě světlehnědý oděv, kovové a kostěné ozdoby, vlasy spletené v malé copánky a tvář natřenou červeným barvivem. Přes ramena má přehozený šedý šál.

Okolo úst jsou ještě znatelné zbytky lístků koky, kterou Inkové uctívali jako posvátnou rostlinu. Používali ji například při kultovních obřadech, které byly součástí obětí bohu Slunce.

Za vlády Inků byly obětovány každých 4-7 let děti náčelníků na vrcholech významných vulkánů. Jedna z teorií tvrdí, že původní obyvatelé věřili, že tak sopky-božstva odradí od toho, aby je trestaly svými erupcemi.

Zmrzlé tělo dívky nyní nazývané „la doncella“ (španělsky panna) našli archeologové spolu se dvěma dalšími mumiemi - šestiletého děvčátka a sedmiletého chlapce. Po jejich prozkoumání došli odborníci k závěru, že takzvané „Děti z Llullaillaco“ byly před 500 lety obětovány bohům jako výraz díků za úrodu kukuřice.

Inkové děti tehdy oblékli do nejlepších šatů, opili je kukuřičným alkoholem, uložili ke spánku v ledovém vzduchu na vrcholu sopky a ve výšce 6720 metrů je nechali zmrznout. Kombinace teplot kolem nuly, vysoké vlhkosti vzduchu na ledovci a nižší koncentrace kyslíku těla dětí dokonale zakonzervovala. Muzeum ostatky nyní udržuje ve speciální komoře, která simuluje prostředí, v němž byly nalezeny. Těla dvou menších dětí zatím odborníci studují.

Znesvěcení
Vystavení ostatků incké dívky předcházely ostré protesty několika místních indiánských skupin, které požadovaly, aby mumie byly pohřbeny nebo aby alespoň nebyly vystavovány. Dnešní argentinští indiáni totiž považují vystavení ostatků jejich předků za urážku.

Silně protestoval i Rogelio Guanuco, šéf asociace sdružující tři čtvrtiny z 868 argentinských komunit původních obyvatel. „Považujeme to za hanobení našich blízkých,“ řekl. „Naši předkové nás učili, že naše posvátná místa jsou nedotknutelná a Llullaillaco pro nás zůstává posvátným místem. Oni by tuto svatyni nikdy neznesvětili a nevystavili by naše děti jako v cirkuse,“ dodává Guanuco.

S ním souhlasí i ředitel argentinských národních muzeí Americo Castilla. Vystavování lidských ostatků je podle něj neetické - nemá však pravomoc zasahovat do jednání provinčních muzeí.