Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Strach a katastrofy. Proč skončila éra vzducholodí?

Věda

  6:47
Elegantní a luxusní vzducholodě měly být dopravním prostředkem budoucnosti. Ale někde se stala chyba...

Vzducholodě jsou v různých barvách foto: MAFRA - Michal Šula

Luxusní obři se měli stát dopravním prostředkem budoucnosti, ale lidé v jejich bezpečnost brzy ztratili důvěru. Navíc se projevil rychlý rozvoj letadel. Vzducholodě sice na nebi můžeme spatřit dodnes, ale svou největší slávu mají dávno za sebou.

V druhé polovině 19. století se začala psát nová technologická kapitola. Na evropském nebi se poprvé objevili létající aparáty ovládané motorem - vzducholodě. Nejaktivněji si tehdy počínali konstruktéři z Německa a Francie. Na přelomu 19. a 20. století ale získalo Německo převahu v podobě hraběte Ferdinanda von Zeppelina. Hrabě byl oddaný voják a těžce nesl, že kvůli svým názorům musel opustit aktivní službu a byl jmenován generálem ve výslužbě.

Při vývoji svých vzducholodí s pevnou aluminiovou kostrou se ale von Zeppelin potýkal s řadou překážek, nedostatkem financí i haváriemi. Přesto ale nakonec uspěl a císař u něj vzducholodě pro armádu objednal. Popularita jeho výtvorů byla taková, že se vzducholodím začalo říkat zeppeliny. Za války se staly symbolem hrůzy - právě z nich totiž Němci bombardovali anglická města. Hrabě si od Britů proto vysloužil přezdívku „Vrah dětí“. Moc ho ale netrápilo.

Havárie vzducholodě Hindenburg

Zlatý věk vzducholodí přišel mezi světovými válkami. Britská vzducholoď poprvé překonala Atlantský oceán a doletěla do Ameriky. Vznikaly luxusní vzducholodě, které měly vybavení stejné jako nejlepší hotely. V roce 1935 vzlétl Hindenburg a stal se propagandistickým nástrojem Třetí říše. Za konec éry velkých dopravních vzducholodí je považována právě katastrofa této vzducholodi Hindenburg (6. května 1937), která byla shodou okolností natočena.

Autor: