24. července 2009 9:55 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Stres je výzva k boji nebo útěku, říká rehabilitační specialista

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jan Hnízdil, rehabilitační lékař z Centra komplexní péče DobřichoviceMUDr. Jan... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Hnízdil, rehabilitační lékař z Centra komplexní péče DobřichoviceMUDr. Jan... | foto:  František Vlček, Lidové noviny

Hlava, záda, břicho nebo zátylek - to vše vás může bolet ze stresu, říká lékař z centra komplexní péče Jan Hnízdil.

LN Co je to vlastně stres?

Stres jsou všechny vlivy, které na nás působí zvenčí. Někoho stresují změny teploty, jiného vyčerpává fyzická námaha, starosti osobního života, problémy v práci, v rodině, v manželství nebo třeba neschopnost vyrovnat se s přirozeným procesem stárnutí. Je to cokoliv, co nás začne nějakým způsobem zatěžovat a my nejsme schopni tomu vzdorovat. Pro každého je stresem něco jiného, každý má také individuálně danou odolnost, někdo je vůči stresu vnímavější, citlivější, někdo odolnější.

LN Co rozhoduje o tom, jak je člověk odolný vůči stresu?

Neurologické výzkumy ukázaly, že o odolnosti vůči stresu se rozhoduje už v nitroděložním období dítěte. Záleží na tom, v jaké pohodě se nachází těhotná matka. Jestliže je ve složité životní situaci, tak se její stres přenáší nervově hormonální cestou i na zárodek. Vystresovaná matka porodí dítě, které má nízko položenou laťku odolnosti vůči stresu, je neklidné, neposlušné, trpí poruchami chování a koncentrace. Takové dítě ještě víc stresuje mladou matku, která zpětně vlastní nervozitu přenáší na dítě. Vytvářejí se tak "ideální" podmínky pro vznik řady tělesných i duševních nemocí v dospělosti.

LN Narodil se budoucí pacient? Jaké nemoci se u něj mohou projevit?

Důležité je pochopit, jak stres souvisí s tělesnými obtížemi. O tom se v medicíně soustředěné na objektivní nálezy málo hovoří. Už vůbec o tom nevědí pacienti, kteří mají nějaké tělesné problémy a nejsou schopni si je dát do souvislosti s něčím nehmotným, jako je životní starost, stres.

LN Jak se starost mění v tělesný problém?

Jestliže intenzita starostí přesáhne možnosti člověka jim vzdorovat, v těle se automaticky spouští obranná - stresová reakce. Každý vyšší živočich, když je v situaci, která jej ohrožuje na životě, ji využívá. Slouží mu k záchraně - podle situace volí buď boj, nebo útěk. Problém současné doby je, že tutéž stresovou reakci v našem těle spouštějí podněty, které nás na životě neohrožují: nepříjemný šéf v práci nebo manželka. V našem těle se děje totéž, jako bychom měli utíkat před životu nebezpečným predátorem: mozek pracuje na plné obrátky, zvýší se svalové napětí, stoupne krevní tlak, zrychlí se tep i dýchání, vyplaví se obrovské množství energie a hormonů. Tělo sází všechno na jednu kartu, dává tím člověku pobídku, aby problém vyřešil, vyrovnal se s ním nebo utekl. Pokud šanci využije, složitou životní situaci úspěšně zvládne, napětí povolí, tělo si odpočine a ve zdraví žije dál.

LN Ale co když se problému nezbaví?

Jestliže to neudělá, protože neví jak, nechce nebo objektivně nemůže a žije pod tíhou starostí, postupem času se energie vyčerpá a tělo mu začne dávat tělesně najevo, že složitou životní situaci nezvládl. Ato už je člověk, který přijde do ordinace a stěžuje si na příklad na bolest hlavy. Absolvuje spoustu vyšetření, hledá se objektivní vysvětlení a nic se nenajde. Z ordinace potom odchází pacient a na papírku má napsáno - migrenózní syndrom, latinsky, že ho bolí hlava. Přitom ale není vůbec jasné, jaká je skutečná příčina jeho obtíží.

LN Jak se dá skutečná příčina zjistit?

O tom, co nedokážou odhalit nejmodernější přístroje, nejlépe vypovídají lidová přísloví: "má toho plnou hlavu, má toho až nad hlavu, hlava se mu z toho zatočila, svět se s ním zatočil". To je stejné, jako když přijde a bolí ho záda. Absolvuje rentgeny, cétéčka, magnetické rezonance. Většinou se nic významného nenajde a pak, když si s ním povídám, ukáže se, že to, co ho nejvíce tíží, jsou starosti. Ty totiž vyvolávají napětí nejenom psychické, ale i svalové. Tím se vyčerpá obrovské množství energie a člověka pak začne bolet v místech, která nejvíc zatěžuje, nejčastěji v oblasti krční nebo bederní páteře. Podobné je to i s bolestmi u srdce, vypovídají o tom, že člověku něco "leží na srdci" nebo "má zlomené srdce", třeba nešťastnou láskou. Vědci nedávno prokázali, že z ní může člověku srdce i puknout.

LN A co nejčastější choroba ze stresu, vysoký tlak?

Ten stoupne krátkodobě v souvislosti se stresovou reakcí, když je člověk "pod tlakem". Jakmile stres pomine, tlak se zase sníží. Pokud ale člověk ve stresu žije delší dobu, tlak neklesne, vytvoří se organické změny na cévách a na srdci. Výsledkem je choroba: vysoký krevní tlak nebo jeho završení - srdečníinfarkt.

LN Jak takového pacienta, když k vám přijde, léčíte?

Nejdříve je potřeba zjistit, jakou informaci nemoc přináší, kde dělá pacient ve svém životě chybu. Potom se domlouváme na tom, jak má změnit svoje chování, aby se uzdravil. V některých případech se to neobejde bez podpůrné psychoterapie. Nevyhýbám se ani krátkodobému použití léků. Vždy ale s vědomím, že pacientovu situaci neřeší. Poskytují mu jen dočasnou úlevu, kterou by měl využít ke změně způsobu života. Někdy se ale dostaneme do situace, že pacient všechno pochopí, ví o svých zdravotních potížích. Ví, že to má z životního stylu, ale jinak žít nemůže. Je to člověk, který pracuje 14 hodin denně, rozpadá se mu manželství, má milenku, hypotéku, žije v obrovském chaosu a není schopen na tom cokoliv změnit. Řekne si o další prášky, které mu dovolí, aby ještě nějaký čas ve stresu přežíval. Než se úplně zhroutí.

LN Co je momentálně pro lidi největším stresorem?

Pro obrovskou spoustu pacientů je to stav společnosti: korupce, kriminalita, mizivá vymahatelnost práva, hulvátství politiků, ekonomická krize, existenční nejistota, ekologické katastrofy. Lidé přicházejí do ordinace z řadou tělesných problémů, které jim společenský stres působí, a medicína jim nemá co nabídnout. Předpokladem a podmínkou toho, aby se uzdravili, je totiž změna společenské situace. V zájmu vlastního zdraví by se o ni měl snažit každý z nás.
Barbora Sedláčková, Lidové noviny
  • 0Diskuse




Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče
Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče

Zavřené školky a letní prázdniny si žádají jediné – vyrazit na nezapomenutelný rodinný výlet, zabavit děti a neunavit rodiče. Jaké jsou naše tipy na výlety po Čechách?

Najdete na Lidovky.cz