30. června 2017 6:36 Lidovky.cz > Relax > Věda

Stres startuje přejídání. Jak poruchu příjmu vyléčit?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Evropa tloustne, nadváhu či obezitu má přes polovina dospělých. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropa tloustne, nadváhu či obezitu má přes polovina dospělých. | foto: Shutterstock

Stres budoucích matek zvyšuje sklony k záchvatovitému přejídání u jejich potomků. Tuto poruchu příjmu potravy se u myší podařilo vyléčit „metylovou“ dietou.

Dort, koblihy, kremrole, tabulka čokolády... Oběť záchvatovitého přejídání si ulevuje od běžných životních stresů tím, že na posezení spořádá hromadu vysoce kalorických laskomin. Na konci záchvatu jí je špatně nejen z přejedení. Trápí ji výčitky, že neodolala pokušení. Tato porucha příjmu potravy není tak známá jako mentální anorexie nebo bulimie. Trpí jí však kolem tří procent populace, přičemž u žen bývá výrazně častější. Obvykle propuká během dospívání. Postižení se často projedí až k těžké obezitě.

Spouštěcí buňky

Vědci už našli v mozku nervové buňky, které záchvaty přejídání spouštějí. Nacházejí se v části mozku zvané zona incerta. Po podráždění těchto neuronů se začnou laboratorní myši cpát jako o závod a během deseti minut spořádají více než třetinu obvyklé denní dávky potravy.

Všechny mechanismy, které se na vzniku záchvatovitého přejídání podílejí, však známy nejsou. I proto je léčba této poruchy příjmu potravy velmi složitá. Novou naději přináší studie publikovaná ve vědeckém časopise Cell Metabolism izraelsko-německým týmem pod vedením Alona Chena, působícího v mnichovském Ústavu Maxe Plancka pro psychiatrii a ve Weizmannově ústavu věd v izraelském Rechovotu. Ta dokazuje, že na záchvaty přejídání si zaděláváme ještě před narozením a významnou roli přitom sehrává stres nastávajících matek.

Pokušení dobrého jídla

Chen a jeho spolupracovníci použili k pokusům laboratorní myši, které v reakci na podanou neškodnou látku produkují v mozku stresové hormony. Když myši pijí startovací látku ve vodě, dostaví se u nich stres provázený projevy ustrašenosti. Chen s kolegy podávali tuto látku březím myším samicím a sledovali, jak stres matek poznamená narozené potomky.

Samotný stres před narozením však ke spuštění poruchy příjmu potravy nestačí. K tomu je zapotřebí navíc i „pokušení“ opakované nabídky vysoce kalorické potravy během dospívání. Když vědci třikrát týdně vyměnili myším obvyklé krmivo za potravu nabitou energií, spustili u nich záchvatovité přejídání.

Vdalších experimentech se vědci zaměřili na příčiny silného sklonu myšek k záchvatovitému přejídání. Pozornost upřeli k části mozku zvané hypotalamus, protože v něm se nachází centrum pro regulaci příjmu potravy. Analýzy tkáně hypotalamu odhalily dramatické změny v aktivitě genů. Samotná DNA zůstávala stejná. Písmena genetického kódu se neměnila, žádné nechybělo ani nepřibylo. Zásadně se však proměnil „obal“ dvojité šroubovice DNA z takzvaných metylových skupin, tvořených jedním atomem uhlíku a třemi atomy vodíku. Skupina CH3 navázaná na písmena genetického kódu v dvojité šroubovici DNA působí na gen jako brzda. Čím více je gen obalen metylovými skupinami, tím méně se podle jeho instrukcí vyrábí určité bílkoviny.

Základ položený před narozením

Potomkům stresovaných matek metylové skupiny na řadě genů chybějí a ty pak „jedou nadměrnou rychlostí“. Rozdíly v obalení genů vyvolané stresem matek však jsou patrné jen u zárodků, které se ještě vyvíjejí v matčině těle. V dospělosti se rozdíly v obalení genů mezi potomky stresovaných a nestresovaných matek stírají. Základ pro sklon k záchvatům přejídání je však v té době už položen.

Těhotná žena - ilustrační

Odhalení příčin poruchy příjmu potravy otevírá cestu k prevenci a léčbě. Chen využil toho, že se obalení DNA metylovými skupinami může během života měnit, a naordinoval myším „obalovací“ dietu. Ta obsahovala látky, z kterých se uvolňují metylové skupiny CH3, například kyselinu listovou nebo vitamin B12.

Vědci doufali, že se metylové skupiny z potravy navážou na DNA v neuronech a uvedou tak obal příslušných genů do normálního stavu. Jejich předpoklad se naplnil. Pokud byly myši v důsledku stresu svých matek náchylné k záchvatům přejídání, ale během dospívání konzumovaly stravu s vyváženým obsahem látek uvolňujících metylové skupiny, pak je „pokušení“ v podobě nabídky vysoce kalorické potravy k záchvatům přejídání nestrhlo.

Všechno není v genech

Izraelsko-německá studie dokazuje, že zdaleka ne všechno mají myši i lidé zapsané ve svých genech. Do aktivity dědičné informace se výrazně promítá i to, co u lidí označujeme jako životní styl. Právě ten se odrazí na stavu obalu naší DNA a následně poznamená i aktivitu genů. Genetici označují tyto změny jako epigenetické a vidí v nich důležitý adaptační mechanismus.

Pokud jsou rodiče vystaveni nepříznivým vlivům, mění obalení DNA ve svých pohlavních buňkách tak, aby zajistili potomkům vhodnou aktivitu genů. Podobně je tomu i u nastávající matky, která epigenetickými změnami v embryu či plodu zajišťuje, že potomek přijde na svět s geny nastavenými na aktuální podmínky.

Problémy nastanou, když potomek nakonec žije v jiných podmínkách, než na jaké ho rodiče epigeneticky připravili. Například když vystresovaná matka ovlivní aktivitu jeho genů tak, aby měl úspornou látkovou výměnu a snáze přežil při nedostatku jídla, a potomek pak žije ve světě, kde je všeho nadbytek, což pak vede k obezitě.

Díky izraelským a německým vědcům je nyní jasné, že i záchvatovité přejídání patří do kategorie poruch vyvolaných nežádoucími epigenetickými změnami. Zároveň Chen a jeho spolupracovníci naznačili, jak nástupu záchvatů přejídání bránit. V látkách uvolňujících metylové skupiny bychom však neměli vidět všelék.

Jak uvádějí sami autoři studie, „navzdory obecné představě, že nadbytek látek uvolňujících metylové skupiny v potravě je zdraví prospěšný, nejnovější výzkumy prokázaly, že jak jejich nedostatek, tak i jejich přebytek v konečném důsledku škodí“.

JAROSLAV PETR, Autor je spolupracovníkem redakce
  • 0Diskuse






REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Skoncujte s iluzí dokonalých Vánoc
Skoncujte s iluzí dokonalých Vánoc

Padající stromeček a nekončící úklid. I takové jsou Vánoce.

Najdete na Lidovky.cz