Studii, za kterou vláda zaplatila 500 000 dolarů (deset milionů Kč), zveřejnil časopis Nature Climate Change. Podle jejích výsledků biopaliva vyrobená ze zbytků kukuřice uvolní v prvních letech o sedm procent více skleníkových plynů než běžný benzin. V dlouhodobém horizontu jsou sice podle studie biopaliva lepší, nicméně nesplňují standardy stanovené energetickým zákonem z roku 2007, aby mohla být označena za obnovitelné palivo.
Závěry jsou ranou pro vládu. Takzvaná celulózová biopaliva již totiž obdržela federální podporu v objemu více než miliardy dolarů. Zhruba polovina celulózových biopaliv měla pocházet z kukuřičného odpadu.
Kritika pěstitelů
Zástupci firem z odvětví biopaliv a vládní úředníci studii okamžitě zkritizovali a označili ji za chybnou. Podle nich je v některých bodech příliš zjednodušující a některé odhady jsou podhodnocené.
Biopalivo vyrobené ze zbytků sklizené kukuřice je pro globální oteplování v krátkodobém horizontu horší než benzin.
"Jádro analýzy znázorňuje extrémní scénář, který žádný zodpovědný farmář nebo podnikatel nikdy neuskuteční, protože by to zruinovalo jak půdu, tak dlouhodobé dodávky surovin. Nemá agronomický nebo podnikatelský smysl," řekl agentuře AP obchodní ředitel pro biorafinerie společnosti DuPont Jan Koninckx. Firma má letos dokončit závod na produkci celulózového etanolu ze zbytků kukuřice.
Průzkum je první, který se pokusil vyčíslit, kolik uhlíku se uvolní do atmosféry, když se stonky, listy a klasy kukuřice použijí na výrobu paliva místo toho, aby zůstaly na poli a přirozeně uhlíkem doplnily půdu.
Vlastní analýza federální Agentury pro životní prostředí (EPA), která předpokládá, že bude z polí odstraněna zhruba polovina zbytků kukuřice, zjistila, že palivo vyrobené tímto způsobem splní standardy energetického zákona. Pokud by nesplňovalo zákon, nezískali by výrobci paliva potřebné dotace a to by pak bylo kvůli své vysoké ceně bez dotací neprodejné.
