Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Studium VŠ stojí 9 tisíc měsíčně. Přes čtyřicet procent platí rodiče

Věda

  15:09aktualizováno  15:29
PRAHA - Přes devět tisíc korun měsíčně potřebuje průměrný student vysoké školy. Od rodičů přitom dostane jen necelé čtyři tisíce. Další prostředky si musí sám vydělat, případně získat prostřednictvím stipendií nebo sociálních dávek. Vyplývá to z průzkumu Eurostudent, který zpracovalo ministerstvo školství. V rámci dotazníkového šetření oslovilo více než dvacet tisíc studentů vysokých škol.
Studenti - ilustrační foto.

Studenti - ilustrační foto. foto: Lidové noviny

Do celkové částky, kterou na měsíc potřebují studenti VŠ, byly započítány náklady na stravu, ubytování, dopravu, poplatky za telefon či internet, učebnice a skripta, ale i peníze na kulturní a společenské vyžití. Dotazníky vyplňovali studenti denního studia veřejných i soukromých škol bydlící u rodičů i samostatně.

Stálou práci, ať už na plný, nebo částečný úvazek, má téměř čtyřicet procent studentů. „Měsíční náklady spojené se studiem jsou v České republice poměrně vysoké. Není v silách rodičů či partnerů veškeré náklady utáhnout, zvláště uvědomíme-li si, že v některých rodinách mají třeba studenty dva,“ říká k tomu garant citovaného výzkumu Jakub Fischer. Pozitivní podle něj je, že přestože si řada studentů pravidelně vydělává, drtivá většina z nich v dotaznících uvedla, že se považují „spíše za studenty“, a nikoli za „spíše pracující“, pro něž je studium na vedlejší koleji.

Přesto se zdá, že se v posledních dekádách něco podstatného změnilo. „Ještě v devadesátých letech bylo celkem samozřejmé, že rodiče svým studujícím dětem náklady na živobytí plně hradili. Studium vysoké školy bylo považováno za privilegium a povinnost. Dnes drtivá většina studentů pracuje, aby se uživila, někteří i na plný úvazek,“ popisuje svou zkušenost socioložka a vysokoškolská pedagožka Tereza Stöckelová z katedry obecné antropologie Karlovy univerzity.

Současní studenti se podle ní dostávají do poněkud schizofrenní situace. Studují v denních studijních programech, které jsou koncipovány tak, aby je vytížily na sto procent. Pokud mají zvládat ještě práci, snaží se čas strávený studiem logicky zredukovat. Přinejmenším ten, který je potřeba prosedět v univerzitní aule. „Místo aby si vybírali semináře a přednášky podle svých zájmů, zvolí jako hlavní kritérium to, jak se jim předmět hodí do rozvrhu. Jejich cílem je sestavit si ho tak, aby ve škole trávili dva dny v týdnu. Že by si zašli jen tak ze zájmu na přednášku jiného oboru, jako jsme to dělali my, na to už si čas nenajdou. Studují čistě instrumentálně, a to i humanitní obory, které se tak ale kvalitně studovat nedají,“ říká Stöckelová.

Co utratí studenti podle oborů? A proč už je rodiče nepodporují jako dřív? Kolik z nich se potýká s vážnými finančními problémy?