Zákony Evropské unie měly za cíl zastavit šíření bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), takzvané nemoci šílených krav. Vyžadují, aby byl venkov očišťován od uhynulého skotu, a to i v případě, že pošel z přirozených příčin.
Juan Carlos Atienza ze Španělské ornitologické organizace však varoval na nedostatek mršin dobytka od roku 2002, kdy byl tento zákon ve Španělsku zaveden.
Předsedkyně madridské regionální vlády Esperanza Aguirreová se dala podle agentury AP v pondělí slyšet, že metropole má v úmyslu zmírnit hlad těchto mrchožravých ptáků tím, že povolí, aby některé zdechliny nebyly likvidovány. Unie nyní podle ní zvažuje změnu, která by některým regionům umožnila ponechávat uhynulý dobytek na místě.
""Pojde-li ovce nebo kráva na venkově, musíme dovolit, aby tam zdechlina zůstala a posloužila jako potrava pro tyto ptáky," podtrhla Aguierrová.
Zákony vynucující si očišťování krajiny jsou podle ní sice z hygienického důvodu prospěšné, ale jsou proti přírodě.
Atienza upozornil, že supi také - i když výjimečně - hledají potravu na městských skládkách odpadků, na něž se vrhají poté, co popelářské vozy přivezou čerstvý náklad.
Nemoc šílených krav, nazvaná podle změn v chování dobytka, napadá nervový systém zvířat a je pro ně smrtelná. Nebezpečnost BSE zvyšuje její dlouhá inkubační doba srovnatelná s AIDS. Konzumací tkání se jí mohou nakazit také lidé. Lidská forma se nazývá Creutzfeldt-Jakobova nemoc, jež může rovněž skončit smrtí.
Masivní epidemii BSE v Británii, která vyvrcholila v roce 1993, byla připsána vina za úhyn 180.000 kusů dobytka a smrt více než 150 lidí. Ve Španělsku zemřelo vinou této choroby pět lidí - první úmrtí bylo potvrzeno v roce 2005, nejnovější letos v lednu.
