Výzkumníci pod mikroskopem sledovali, jak se chová schnoucí suspenze obsahující drobné polystyrenové částice různých tvarů – kulaté, mírně zdeformované nebo elipsoidy. Zjistili, že jak se kapalina odpařuje, kulaté částice se přesunují právě k okrajům a hromadí se tam.
A mletá káva je tvořena miniaturními kuličkami. Pokud by měly jiný tvar, tmavé lemování by zaschlým kávovým skvrnám chybělo. Jiná situace by ovšem nastala, pokud by částice místo vody plavaly v lepkavé kapalině. V takovém případě se na okrajích zachycují i částice ostatních tvarů.
Výsledek natolik zaujal editory odborného časopisu Nature, že ho ve čtvrtek nejen zveřejnili, ale dokonce mu věnovali i titulní stranu. A nelze vyloučit, že za pár měsíců zaujme i porotu Ig Nobelových cen, udílených každoročně na Harvardově univerzitě za nejbláznivější vědecké výzkumy.
Byť autoři tvrdí, že jejich objev může mít i praktické využití – například u inkoustových tiskáren, při potahování materiálů tenkovrstvým nátěrem nebo při práci s molekulami DNA.