LN Česká endokrinologická společnost se snaží prosadit všeobecné vyšetření štítné žlázy u žen v raném stadiu těhotenství. Z jakého důvodu?
Ženy, které se neléčí, mohou mít komplikace v těhotenství, vyvstává nebezpečí potratu, předčasného porodu nebo neurologického postižení plodu. Nedostatečná činnost štítné žlázy negativně ovlivňuje vývoj mozku u dítěte. Reálně pak hrozí, že se narodí postižené dítě, které může například trpět hyperaktivním syndromem. Pro úředníky na ministerstvu zdravotnictví a zdravotní pojišťovny to ale dlouhá léta nebylo znělé téma. Přitom léčba snížené funkce štítné žlázy stojí za den asi korunu, když se včas podchytí. Kompletní laboratorní vyšetření v těhotenství stojí maximálně sedm set korun. To přece není vysoká suma.
Onemocnění štítné žlázySnížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) Nejčastější příčinou je chronický, zpravidla autoimunitní zánět, který žlázu poškozuje. Léčí se dodáváním hormonů štítné žlázy ve formě tablet. Zvětšení štítné žlázy (struma) Může jít o „předchorobný“ stav signalizující nedostatek hormonů štítné žlázy v krvi. Řeší se zvýšením příjmu jodu. Zvýšená činnost štítné žlázy (hypertyreóza, tyreotoxikóza) Způsobuje ji nejčastěji stimulace žlázy při chronickém autoimunitním postižení, méně často nekontrolovatelná činnost části štítné žlázy. Léčí se podáváním léků, které tlumí činnost štítné žlázy. Pokud nepomáhají, přistoupí se k chirurgickému zákroku. Zdroj: MUDr. Lydie Ryšavá, Společnost pro výživu |
LN Jak daleko jsou jednání?
Oslovujeme gynekology, jednání s jejich odbornou společností je stále v začátcích. Praktičtí lékaři mají o spolupráci velký zájem, k nim však přichází těhotná žena až ve druhém trimestru. Věřím, že díky slyšení před poslanci zdravotnického podvýboru dostalo naše snažení nový impulz, který nám pomůže při jednání s pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. Inspirovat bychom se mohli na sousedním Slovensku, kde se už několik let všeobecný screening provádí. Dosavadní praxe v Česku je taková, že gynekolog doporučí krevní vyšetření jen u ženy se zvýšeným rizikem v rámci výskytu určitých onemocnění jak v rodině, tak u ní samotné.
LN Kolik žen trpí poruchami štítné žlázy?
Obecně se uvádí, že choroby štítné žlázy se vyskytují v oblastech s dostatečným přísunem jodu asi u pěti až sedmi procent ženské populace. Odlišná je situace v oblastech s nedostatkem jodu, v nichž v současnosti žijí dvě miliardy lidí. Odhadem 600 až 900 milionů z nich trpí chorobami z nedostatku jodu.
LN Jaká je situace v Česku?
Existují pouze starší studie, současná přesná statistická data bohužel nemáme. Chystáme se oslovit Státní zdravotnický ústav, aby začal tato data shromažďovat, ale je to otázka budoucnosti, která úzce souvisí s kapacitou endokrinologů a jako skoro všechno ve zdravotnictví také s financemi. Mohu proto jen odhadovat. Před třemi lety jsme v rámci pilotního projektu vyšetřili krev tří tisíc žen v raném stadiu těhotenství. Zjistili jsme, že skoro pětina z nich měla nějakou laboratorní nepřiměřenost podle námi vypracovaných speciálních norem pro těhotné ženy. Z těchto osmnácti procent tvořily pár procent případy, které bylo jen třeba zkonzultovat s odborníkem a dál sledovat, jak bude štítná žláza fungovat. Nicméně osm procent vyšetřených žen bylo třeba předat přímo do péče endokrinologa. Jinak řečeno: téměř každá desátá těhotná Češka zaslouží zvýšenou péči. Výzkumy v Česku dokazují, že až čtyři procenta těhotných žen by měla být léčena pro sníženou funkci štítné žlázy, u dalších zhruba osmi procent by léčba závisela na reakci štítné žlázy v průběhu těhotenství. Těhotným ženám doporučujeme, aby jedly jod.
LN Jak je to u novorozenců?
Jestliže u plodu nefunguje správně štítná žláza, ale matka má hormonů dostatek, probíhá prenatální vývoj normálně. Vývoj mozku, ale i dalších tkání je narušen až po narození, kdy je organismus dítěte již zcela závislý na vlastní hormonální produkci. Dříve se novorozenci nevyšetřovali hned po porodu, diagnóza se stanovila v horizontu měsíců a někdy až let. I když léčba snížené funkce štítné žlázy začala bezprostředně, bylo už pozdě. Mám v péči starší ženy, narozené ve 40. a 50. letech minulého století, a důsledky pozdního začátku léčení jsou na nich patrné. Všechny vypadají dobře, ale nemají duševní kapacitu, aby mohly třeba dělat nějakou koncepční práci. Mimochodem, chtěla bych se také zasadit o to, aby v rámci pravidelných preventivních prohlídek bylo hrazeno vyšetření hladiny hormonů štítné žlázy všem ženám mezi padesátkou a šedesátkou.
LN U dětí se dnes funkce štítné žlázy kontroluje hned po narození?
Ano, v roce 1984 profesorka Olga Hníková prosadila plošný screening, kterým děti procházejí tři až čtyři dny po porodu, a pokud se potvrdí, že mají sníženou funkci štítné žlázy, hned je zahájena léčba. Dvacet dětí ze zhruba stotisíce narozených je díky tomu zachráněno před duševní retardací. Občas si kladu otázku, jestli maminky, které rodí doma, zajistí rychle po porodu toto vyšetření.
