Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Tíže na hrudi a dušnost. Mnozí lidé ani nevědí, že mají astma

Zdraví

  7:00
Pořádnou zátěž pro astmatiky představuje smogové období v zimě. Dušnost, sípání i pocity tíže na hrudi, to jsou nejčastější příznaky onemocnění, kterým trpí zhruba 300 tisíc Čechů.

Astma (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Tenistku Petru Kvitovou, lyžaře Lukáše Bauera a kajakáře Vavřince Hradilka spojuje víc než jen sportovní úspěchy. Všichni tito špičkoví sportovci žijí a závodí s astmatem, tedy onemocněním, které si mnozí lidé spojují s nutností omezit aktivní život a vzdát se i oblíbeného sportu. Astma, které se podaří dostat pod kontrolu, ale nemusí znamenat prakticky žádné omezení kromě toho, že pacient jednou nebo dvakrát denně použije inhalátor. Dobře léčeným astmatikům se radikálně mění kvalita života k lepšímu, ale musí na své léčbě spolupracovat a sami ji nesabotovat.

Zimní smog zatěžuje

Chladné měsíce a s nimi spojené smogové situace však astmatikům přinášejí nové potíže. Nečistoty obsažené ve smogu pronikají do plic, pacienti s astmatem tedy mohou pocítit zhoršení. Vysoké hodnoty smogu totiž na řadu orgánů působí toxicky, z toho důvodu se ono zhoršení může projevovat kašlem, zvýšenou slizniční sekrecí, pálením očí, otokem vnitřních orgánů či zúžením průdušek. Hladina smogu se přitom během dne mění a největším rizikům je tělo vystavováno ve večerních hodinách.

Nesplést diagnózu

Astma patří k celosvětově nejrozšířenějším chronickým onemocněním. Podle Světové zdravotnické organizace jím trpí více než 300 milionů lidí. VČeské republice žije zhruba 300 tisíc astmatiků s tím, že podle údajů České iniciativy pro astma (ČIPA) mnozí další o své nemoci nevědí, tedy se ani správně neléčí. Počet astmatiků se bude v budoucnu pravděpodobně zvyšovat.

„Otázkou je, zda vždy dokážeme správně stanovit diagnózu. Část pacientů zůstává poddiagnostikována. Jsou opakovaně léčeni antibiotiky, trpí kašlem, špatně se jim dýchá, ale dostávají pouze symptomatickou léčbu, nikoliv kauzální, která by mířila na příčinu nemoci,“ upozorňuje pneumoložka Václava Bártů, která působí jako vedoucí lékařka Plicního oddělení klinik Medicon v Praze. Naopak část pacientů, kteří jsou léčeni pro astma, tuto diagnózu nemá.

Astma

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest provázené dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami a křečemi svalstva průdušek. Obvyklými projevy jsou sípání, kašel, svírání na hrudi a dušnost. Astma je obvykle způsobeno kombinací dědičných předpokladů a dráždivých vlivů okolního prostředí.

Dobře léčené astma nemusí znamenat prakticky žádné omezení, kromě toho, že pacient jednou nebo dvakrát denně použije inhalátor

Často dochází k situaci, kdy sami nemocní považují příznaky astmatu za něco normálního a zvyknou si ně. Dýchací potíže při zátěži, sportu, změně počasí nebo třeba při infekčních onemocněních by však měly být důvodem k návštěvě praktického lékaře a zahájení základního vyšetřovacího programu.

„Pacienti jsou schopni snášet mnoho potíží jen proto, aby nemuseli k lékaři a brát léky, což je jeden z důvodů, proč je astma poddiagnostikováno,“ popisuje profesor Petr Pohunek, ředitel ČIPA a také pneumolog z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Astma je zánětlivé onemocnění dýchacích cest, při němž dochází k nadměrné obranné reakci průdušek na některé podněty ze zevního prostředí. Může, ale nemusí souviset s některou z alergií. Rozhodně však nejde o banální onemocnění, ale chorobu, která pokud není pod kontrolou, způsobuje těžké zdravotní komplikace, jež mohou vést až k invaliditě. U pěti až sedmi procent nemocných se navíc vyskytuje těžké astma, tedy nejzávažnější forma nemoci, která vyžaduje specializovanou diagnostiku i léčbu. Akutní těžké astma pak může pacienta ohrozit na životě. V České republice ročně zemře asi 90 těžkých astmatiků, celosvětově pak čtvrt milionu nemocných.

Syndrom kouřící babičky

Nevypočitatelné těžké astma se může objevit v každém věku a bohužel také u dětí, u kterých navíc záchvaty dušnosti často nastávají rychle a prudce.

Jak poznat včas astma? U dětí pozor na zahlenění, říká doktor

„U některých dětí se mohou první astmatické potíže objevit jen ve formě opakovaných,viróz‘ nebo stavů zahlenění, přímé příznaky zúžení průdušek nemusí být přítomny. Často jsou tyto děti opakovaně léčeny antibiotiky nebo i léky na,posílení imunity‘ a na astma se vůbec nepomyslí,“ vysvětluje profesor Pohunek. U astmatických dětí jsou časté příznaky jako dušnost, zrychlené dýchání, málo energie, pisklavé zvuky při nadechování či vydechování.

Základem vyšetření u malých pacientů je analýza příznaku a také anamnézy. K významným rizikovým faktorům rozvoje nemoci patří alergická zátěž jakéhokoliv typu u rodičů, případně alergické projevy u dítěte v podobě atopického ekzému. Na dětech se také může podepsat takzvaný syndrom kuřácké babičky, kdy jsou kuřačkami nejen matky dětí, ale i jejich matky, a tak dojde k poškození genů, které se přenáší na další generaci.

Bez ohledu na to, jaké vlivy se podílely na vzniku nemoci, platí, že je třeba astma dostat pod kontrolu, což se týká dětí i dospělých. „Ideálem by měl být pacient, který o svém astmatu prakticky neví, jen si občas vezme své léky. Takový pacient vede produktivní a fyzicky aktivní život. Funkce jeho plic je normální nebo téměř normální a současně je jeho nemoc tak zvládnutá, že se daří vyhnout její exacerbaci, tedy vzplanutí,“ popisuje Viktor Kašák, primář oddělení respiračních nemocí pražského zdravotnického zařízení LERYMED. Dostat astma pod kontrolu pak znamená, že se podaří pomocí léčby odstranit nebo alespoň výrazně redukovat příznaky dušnosti. Bohužel častými potížemi spojenými s nedostatečnou kontrolou astmatu trpí podle ČIPA až polovina astmatiků.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!