Pipi (jméno jsme změnili na její žádost) se již v mládí považovala za dívku, přestože měla tělo jako chlapec. Její identita ji uvrhla do hlubokých depresí po narození syna.
V Indonésii mají transsexuálové vlastní dům důchodců |
„Chtěla jsem se zabít. Nakonec jsem se rozhodla pro chirurgický zákrok, který mi změnil pohlaví,“ říká. Po této operaci však svou novou identitu na veřejnosti pečlivě skrývá a nadále se obléká jako muž. Na toto téma hovořila s agenturou AFP, kterou požádala, aby neuváděla přesné informace o její profesi. „Bylo by velmi snadné mě najít a já bych pak přišla o práci,“ vysvětluje.
Americká nevládní organizace Asia Catalyst odhaduje počet transgenderových osob v Číně na čtyři miliony. Jsou podle ní oběťmi diskriminace, která pramení z toho, že veřejnost o této problematice mnoho neví.
Chirurgické operace, při nichž je změněno pohlaví osoby, jsou v Číně legální. V čínské literatuře i opeře sice nalezneme mnoho osob s nejasnou sexuální orientací a transvestitů, ale tlak společnosti je velmi silný a riziko odmítnutí ve vlastní rodině je vysoké. Problémem je rovněž oženit se či vdát se a mít děti.
Pomoc dalším Číňanům
„Vzala jsem si svou ženu ještě v době, kdy jsem měla tělo muže. Myslela jsem si, že s ní budu moci žít, aniž bych se fyzicky změnila,“ říká Pipi. Společenský tlak byl tak silný, že se Pipi a její partnerka vzaly, přestože se k sobě nehodily. „Moje manželka pochází z malého městečka. Přizpůsobila se skutečnosti, že se identifikuji s ženským pohlavím,“ říká.
Transsexuálové obohatili švédštinu o nové zájmeno |
Pipi se vehementně bránila tomu, aby měly děti, ale nakonec ustoupila naléhání rodičů. S manželkou žije dál kvůli synovi. „Dnes je synkovi devět let a já mu říkám: Tatínek má malé tajemství, ve skutečnosti není muž. Není ještě dost starý na to, aby ho to odpuzovalo,“ vysvětluje Pipi.
Pipi se nyní snaží pomáhat dalším Číňanům s podobnými problémy. Spravuje internetové stránky, jejichž cílem je navázat vztahy mezi transgenderovými osobami a umožnit jim spojení s lékaři, psychiatry i právníky, kteří by jim mohli pomoci v rozvodovém řízení.
„Jak jsem se snažila překonávat problémy ve svém životě, vytvořila jsem si postupně kolem sebe jakési ochranné prostředí,“ vysvětluje Pipi. „K chirurgickému zákroku je třeba najít dost odvahy a mluvit o tom s jinými lidmi. Jestliže vás jeden lékař nechápe, mluvte s jiným. Nakonec někoho najdete,“ zdůrazňuje.
Transgenderová otázka se koncem loňského roku v Číně široce přetřásala v souvislosti s blogem nejznámější čínské sexuoložky Li Jin-che. Paní Li se na svém blogu svěřila, že žije 17 let s „manželem“, transgenderovou osobou, která se narodila jako žena, ale identifikuje se s mužem.
Jeden časopis se o manžele začal zajímat a dokonce oficiální komunistický deník Žen-min ž’-pao vyzval k respektování volby lidí jako je Li Jin-che. Avšak ti, kdo změní svou fyzickou podobu, se střetávají s problémy při hledání zaměstnání, při návštěvě lékaře a dokonce i při jízdě vlakem. Změna pohlaví v osobních dokladech je téměř nemožná, protože chybějí zákonné postupy.
