Tričko, jemuž se anglicky díky jeho vzhledu ve tvaru písmene T říká T-shirt, se vyvinulo z toho, co obvykle pečlivě zakrýváme – ze spodního prádla. Ještě na konci 19. století se pod ošacením nosila jakási nátělníková kombinéza, jež nositelům zajišťovala teplo. Jenže například pro dělníky pracující v dolech nebo v létě na polích nebylo takové prádlo praktické. Traduje se, že si horní část prostě odstřihli a nosili ji zvlášť.
Jen zalít vodou a louhovat. Jak vznikl čajový sáček? |
V roce 1904 americká společnost Cooper Underwear Company začala tyhle odstřihnuté části spodního prádla prodávat zvlášť. Cílila na svobodné muže, protože přišla s oděvem, který se velmi snadno udržoval: neměl knoflíky, takže nebylo třeba nic přišívat. Stačilo přetáhnout přes hlavu. O rok později už inovovaný nátělník do své výstroje zařadilo námořnictvo Spojených států. Odtud se během 1. světové války rozšířil do celé armády. A někdy v této době se objevil výraz T-shirt, který se ujal a záhy pronikl i do slovníků. Kdy se objevil český výraz tričko, není známo.
Jak se vojáci vraceli do civilu, brali si s sebou i trička, jež si pro jejich jednoduchost oblíbili náctiletí a vysokoškolští studenti. Ze spodního prádla se pomalu stávala samostatná část oděvu. Pro mladou generaci po druhé světové válce představovala jeden z hlavních symbolů, jímž se odlišovala od předchozích pokolení. A novým hrdinou byl pasován herec Marlon Brando v bílém tričku s krátkými rukávy, jak jej zachycují plakáty na filmový hit Tramvaj do stanice touha z roku 1951.
Záhy se tričko stalo pro společnost tím, čím je pro malíře čisté plátno: firmy na něj tiskly svá loga, filmová studia na nich propagovala své kreslené postavičky a nejrůznější političtí aktivisté jeho prostřednictvím hlásali své ideje.
Tuto roli obyčejné tričko nese dodnes, i když se v průběhu desetiletí rukávy prodlužovaly a zase zkracovaly a barvy měnily. A bude tomu tak nejspíš i v budoucnosti, kdy nám změří teplotu nebo zahraje oblíbené album.
