Železní triatlonisté. Mezi extrémně náročné sporty patří i triatlon, především ve své původní nezkrácené podobě.
foto: David Port, Lidové noviny
Jiné závody trvají ještě déle. V marocké poušti se běhá týdenní etapový závod o délce 240 kilometrů. Cyklisté závodí v nonstop jízdě napříč Severní Amerikou.
| Mozek neslyší SOS |
|
Někteří sportovní lékaři jsou přesvědčeni, že tajemství extrémní vytrvalosti netkví ve výkonnosti svalů, plic a srdce, ale v práci mozku. „Supervytrvalci nejsou výjimeční po fyzické stránce, ale mentálně,“ tvrdí jihoafrický fyziolog Tim Noakes.
Svaly, oběhový systém i plíce jsou při supervytrvaleckém výkonu vystaveny extrémní zátěži a informují o tom mozek pestrou škálou signálů. Orgány hlásí mozku stav vyčerpání nebo i poškození tkání. Mozek obyčejného smrtelníka SOS vyslyší a ukončí výkon dříve, než si sportovec vážně ublíží. Extrémní vytrvalci mají mozek, který je k volání o pomoc z týraného těla hluchý. To jim dovoluje pokračovat v závodě i ve stavu, kdy ostatní padají únavou.
Úlohu mozku při vytrvalostní zátěži dokládají výsledky experimentů, při kterých atleti absolvovali naprosto stejnou zátěž. Jediný rozdíl byl v tom, že někteří věděli, jak dlouho bude test trvat a jiní nikoli. Ukázalo se, že závodník, který ví, co jej čeká, využívá vdechovaný kyslík ekonomičtěji a méně se unaví.
Podle amerického antropologa Daniela Liebermana mají ultramaratonské vlohy všichni lidé. Evoluční vzestup člověka začal před miliony let tím, že naši předci dokázali v africké savaně uběhnout poměrně rychle dlouhé vzdálenosti. Na krátkých tratích člověk zvířatům nestačí. Na dlouhých tratích ale nemá mnoho konkurentů. Světový rekordman v běhu na deset kilometrů porazí i závodního koně.
|
Vítězové podobných klání nejsou tak slavní jako držitelé olympijských medailí či mistři světa. Lékaře však jejich výkony neodolatelně přitahují. Tito sportovci se pohybuje za hranicemi lidských možností. Za den spálí kolem 20 000 kilokalorií, což je prakticky nemožné doplnit konzumací potravin. Co jim dovoluje zvládat tak extrémní výkon?
Železná odolnost se dostaví až po dlouhé systematické přípravě. Při vytrvalostní zátěži spalují svaly přednostně cukry. Svaly vyznavačů extrémních zátěží se naučí získávat energii spalováním tuků, které jsou energeticky podstatně vydatnější. Cukry zůstávají vytrvalci jako energetická rezerva na nejhorší časy. Přebudování látkové výměny ve svalech trvá léta. Nejlepší supervytrvalecké roky přicházejí po třicítce.
Není pochyb o tom, že se špičkoví vytrvalci s dispozicí pro zvládání extrémní fyzické zátěže rodí. Vědci už poznali několik genů, které to mají na svědomí. Jedním je gen, podle kterého si lidské tělo vyrábí enzym označovaný jako ACE. Enzym je zodpovědný za produkci hormonu angiotenzinu, který řídí krevní oběh. „Vytrvalostní“ variantou tohoto genu jsou obdařeni například úspěšní himálajští horolezci. Americké studie prokázaly, že tělo nositele této varianty genu ACE reaguje na tvrdý trénink výrazným zvýšením fyzické kondice. Vynikající supervytrvalci těží z optimální kombinace většího počtu genů. Mnohé z nich hrají stejně jako gen ACE významnou roli při regulaci krevního oběhu.
