Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Věda

Umělé světlo překáží spánku. Narušuje chod vnitřních biologických hodin

Neklidná noc.

Neklidná noc. foto: Shutterstock

Náhrada tradičních žárovek za energeticky úsporné zdroje světla má i svou odvrácenou tvář. Narušuje lidem chod vnitřních biologických hodin.
  6:48

Na satelitních snímcích svítí centrum nočního Milána jasně namodralým světlem. Předměstské čtvrti jsou na nich vykreslené tlumenějším oranžovým přísvitem. I z vesmíru je jasně patrné, že v roce 2015 vyměnilo srdce severoitalské městské aglomerace sodíkové výbojky městského veřejného osvětlení za diodové „ledky“. Důvodů pro výměnu bylo několik. Diody tolik nezkreslují barvy a mnohem lépe osvětlují. Například periferní vidění člověka je v jejich světle o čtvrtinu citlivější než v mdlém světle výbojek. Ulice a silnice osvětlené diodami jsou díky tomu bezpečnější jak pro řidiče, tak i pro chodce. V neposlední řadě jsou „ledky“ úspornější. Spotřebují o 40 až 80 procent méně energie.

Večerní pohádka. Jaký význam má dostatečný spánek dětí?

Motorem změn v osvětlení interiérů i veřejných prostor je právě šetření energií. Na svícení padá plná pětina její globální spotřeby. Evropská unie vytáhla do boje za úspornější osvětlení už v roce 2009 tím, že stáhla z trhu část sortimentu klasických žárovek svítících rozžhaveným vláknem. Podobný přístup zvolily i další země včetně Ruska, Spojených států a Číny.

Zatímco ochránci přírody tyto kroky vítají, lékaři tak nadšení nejsou. Poukazují na fakt, že radikální změna osvětlení může mít závažné dopady na lidské zdraví.

Úskalí umělého osvětlení

Po miliony let udávalo rytmus života našich předků střídání jasného dne s noční tmou. To je nyní dopřáno jen málokomu. Například tanzanští Hadzové živící se sběrem planých rostlin a lovem zvěře usedají po setmění k ohni, aby si povykládali, co jim přinesl uplynulý den, a pak ulehnou pod širou oblohu nebo do jednoduché chýše. Ze spánku je probudí až vzestup teploty vzduchu prohřívaného vycházejícím slunkem. Vstávají do plného denního světla a užívají si ho až do soumraku.

Světlo a biologické hodiny v těle Modré světlo signalizuje mozku, že je den. Pokud je vydává umělý světelný zdroj, zmate tím biologické hodiny lidského těla. Lidské oko je přizpůsobeno přirozeným podmínkám osvětlení, je zvláště citlivé na světlo přicházející z oblohy. Úhel, pod nímž umělé světlo večer a v noci dopadá na oční sítnici, je podstatný pro produkci hormonu melatoninu, který přispívá ke zdravému spánku.

Spektra světelných zdrojů Osvětlení z umělých zdrojů se liší od přirozeného denního či nočního světla. Barevná teplota světla se uvádí v kelvinech (K), je charakterizována barvou světla černého tělesa rozžhaveného na danou teplotu v kelvinech.

Obyvatelé ekonomicky vyspělých zemí se často probouzejí před úsvitem a den začínají pod zdroji světla, jež vydávají jen zlomek jasu, jaký přichází ze Slunce na zemský povrch. I přes den se pohybují ve světle žárovek, výbojek nebo svítících diod a hodiny zírají na monitory počítačů či displeje mobilních telefonů. Zoufale jim chybí přímé sluneční světlo. Asi jedna miliarda obyvatel Země se na slunci pohybuje tak málo, že trpí nedostatkem vitaminu D, který se nám tvoří v kůži právě pod vlivem slunečního záření.

Pravidelné střídání denního jasu s noční tmou sehrává klíčovou roli v seřizování našich vnitřních biologických hodin. Obyvatelé ekonomicky vyspělých zemí si útěkem ze slunce do místností s umělým světlem chod biologických hodin rozhodí. Za to pak platí poruchami spánku, depresemi, ale i sklonem k obezitě a vyšší náchylností k nádorovým onemocněním. Přední vývojářka osvětlovacích těles Karolina Zielinská-Dabkowská z techniky v polském Gdaňsku na stránkách prestižního vědeckého časopisu Nature varuje: „Umělé osvětlení nám může narušit spánek a vyvolat choroby. Potřebujeme zcela nové strategie a technologie.“

Modrá není dobrá

Úspory energie jsou bezesporu důležité. Podle Zielinské-Dabkowské však náhrada klasických žárovek rtuťovými výbojkami přinesla více škod než užitku. Nikdo neřešil jejich ekologickou likvidaci, a když dosloužily, skončily většinou na skládkách komunálního odpadu, kde se z nich toxická rtuť uvolňovala do životního prostředí.

Polská expertka upozorňuje i na problémy spojené s dnes hojně propagovanou výměnou výbojek za světelné diody. V sítnici lidského oka se nacházejí zvláštní buňky citlivé přednostně na modré světlo. Právě tyto buňky jsou zodpovědné za to, že se nám vnitřní biologické hodiny sídlícívmozku seřídí v souladu s denní dobou. Modré světlo signalizuje mozku, že je den. Proto není jedno, jaké zdroje světla používáme a v jakou denní dobu si jimi svítíme.

Barva světla „ledek“ se mění v závislosti na polovodiči použitém při jejich výrobě. Záření diod s takzvaným studeným bílým světlem má poměrně silnou modrou složku. „Ledky“ s teplým bílým světlem mají modrého světla podstatně méně a o to více září ve vlnových délkách odpovídajících červené barvě.

Když vstáváme ráno do přítmí spoře osvětlených domácností, nedostává mozek jednoznačnou zprávu o tom, že právě odstartoval den. Když nám večer svítí do okna světlo diod z pouličního osvětlení s vydatnou porcí modrého záření, překládá si to naše oko a mozek jako zprávu, že den ještě zdaleka neskončil. Pokud před spaním koukáme na displej mobilu, televizní obrazovku nebo monitor počítače se silnou modrou složkou záření, iluzi „plného dne“ tím ještě posílíme.

Co se světelným znečištěním?

Nevhodné osvětlení veřejných prostor a domácností může významně přispívat k dlouhodobému rozhození vnitřních biologických hodin a k následným zdravotním komplikacím. Co se dá proti světelnému znečištění dělat? Při vhodné konstrukci pouličních lamp jejich svit směřuje z valné části na ulice a chodníky a do oken okolních domů z něj proniká jen zlomek. V nizozemském Nuenenu odzkoušeli utlumení jasu pouličního osvětlení na pětinu. Lampy se rozzáří naplno jen v okolí pohybujícího se chodce, cyklisty nebo motorového vozidla. Takové inteligentní osvětlení nejen omezí světelné znečištěníměsta, ale sníží náklady na provoz o víc než 60 procent.

Jak spí celebrity? Dejte si Churchillovu siestu nebo spánek politiků

Hodně můžeme udělat my sami. Ráno bychom si měli dopřát pobyt na denním světle. Večer bychom se měli naopak vyhýbat modrému světlu. Když už se bez večerního světla neobejdeme, měla by v němpřevažovat červená barva podobně jako ve světle zapadajícího slunka. Některé mobilní telefony už proto nabízejí možnost nastavit na displeji jiné světlo než modré. Nedávné pokusy ukázaly, že stejně dobře nám poslouží i brýle se žlutým sklem, ježmodrou část světelného spektra z valné části zachytí.

Autor: