NASA tento jev vysvětluje následovně: Měsíc má eliptickou oběžnou dráhu, na jedné straně – tzv. perigeum – je asi o 48,280 kilometrů blíže k Zemi než na straně druhé (tzv. apogea).
Když dojde ke změnám na jedné nebo na druhé straně, je to znát i na tom, jak vidíme Měsíc ze Země. Když se systém Země – Měsíc – Slunce vyskytuje na měsíční straně perigeum čelem k nám, tak se Měsíc dostane na opačnou stranu od Země než je Slunce.
To způsobí, že je Měsíc na nebi vidět větší a světlejší než normálně a označujeme to jako „superměsíc“ (angl. Supermoon).
Rok 2014:
“#SuperMoon rising tonight in #NYC.”
— EverythingNYC (@EverythingNYC) 13. července 2014
— @isardasorensen pic.twitter.com/IcHFflmHDd
Tento úkaz není tak výjimečný – k jednomu došlo i letos v říjnu, ovšem ne tak velkému. Největší za 70. let bude právě tento listopad.
Nejvíc rozdíl vynikne v porovnání například s budovami, ale samozřejmě nevýhodou budou městská světla. Svého vrcholu dosáhne v 13:52 GMT času, našeho tedy v 14:52.
From tonight's #fullmoon in #Seattle : Super Moon? What #supermoon ...? pic.twitter.com/IgAGcomAst
— Tim Durkan (@timdurkan) 13. července 2014