Další rozvoj laboratoře se ale neobejde bez spolupráce s firmami z průmyslu. Jejich zapojení do výzkumu a vývoje v oblasti těžkých průmyslových technologií ale pro univerzitu není novinkou. "Dobrou spolupráci máme s osmi až deseti firmami. Jinak děláme i servisní činnost pro další. To znamená, když potřebují řešit nějaký problém ve výrobě nebo mají problémy při nasazení nového výrobku," uvedl vedoucí oddělení průmyslových technologií na univerzitě Petr Lenfeld.
Stará laboratoř podle něj ročně od firem získávala pět až šest milionů korun. Po letošním dovybavení dalšími zhruba deseti stroji a přístroji za více než 20 milionů korun může být podle Lenfelda pro průmyslové firmy ještě zajímavější. "Pro nás je důležité, že nápady a výzkum, co uskutečňujeme, neskončí takzvaně v šuplíku, ale najdou uplatnění ve výrobě.
Výzkum, který má uplatnění
Nově vybavená laboratoř je zaměřená na slévárenství, tváření kovů, svařování a zpracování plastů. Nyní tam například zkoumají různé příměsi přírodních vláknin do polymerů. "Cílem je docílit lepších vlastností nebo nižších cen," uvedl pracovník ve vědě a výzkumu Martin Seidl. Z 35 vytipovaných vláken se jich asi osm ukázalo jako vhodných ke zkoušení.
Některé směsi už našly uplatnění v praxi, třeba jako část výplně ve dveřích automobilů.
Laboratoř je součástí nově vybudovaného Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Na celý projekt získala univerzita dotaci 800 milionů korun. Z toho za 200 milionů nakoupila zhruba 70 přístrojů. V budově je 19 laboratoří, v nichž pracuje 170 lidí.
