Západočeští vědci by se zde mohli věnovat například výzkumu ledovců, ale také technickým oborům - třeba testování materiálů a technologií v extrémních podmínkách, řekl rektor ZČU Miroslav Holeček.
Kromě Mendelovy polární stanice má v polárních oblastech základnu i Jihočeská univerzita, ne však na jižní, ale na severní polokouli v souostroví Špicberky. |
ZČU počítá s úzkou spoluprací se zatím jedinou stanicí, kterou ČR v Antarktidě má, a to s Mendelovou polární stanicí brněnské Masarykovy univerzity. Plzeňská stanice by měla být výrazně menší. „Zatím uvažujeme velmi skromně, protože problémem je financování,“ uvedl rektor. Univerzita by ráda na základnu a výzkumy získala granty, případně použila část vlastních peněz. Stanice by fungovala sezonně - tedy zhruba od prosince do února, po dobu tamního léta.
Zatím je podle Holečka předčasné hovořit o tom, kolik vědců by mohlo na stanici působit. „Tým se rýsuje na Pedagogické fakultě, kde je velmi významný vědecký potenciál v oblasti výzkumu geomorfologie a změn v ledovcích,“ řekl rektor. Zatím plzeňští vědci zkoumají tuto problematiku v domácích podmínkách, přímo v Antarktidě by jejich práce dostala zcela jinou dimenzi. „Také plánujeme, že by se do toho zapojily technické fakulty,“ doplnil rektor. Odborníci by mohli podle něj zkoumat třeba vlastnosti a fungování materiálů a technologií v extrémních podmínkách. Holeček si umí představit například výzkum fungování fotovoltaiky.
„Děláme výzkum fotovoltaických článků, ale tam v těch podmínkách vše funguje jinak,“ řekl. Odborníci by mohli třeba zkoumat, co s články udělá polární zima, jak na ně bude fungovat difusní světlo a podobně.
Pokud se podaří složitá jednání a shánění peněz dotáhnout do konce, do budoucna by mohla ZČU i ve spolupráci s Mendelovou stanicí nabídnout příležitost pobytu na stanici také studentům.
