Chráněná zvířata provrtala norami hráz rybníka a ucpala jeho výpust. Místo, kde roste několik tisíc kriticky ohrožených rosnatek, bylo opakovaně zaplavováno nebo naopak vystavováno suchu. Správci Kolowratových lesů úpravami stabilizovali hladinu rybníka a vzniklo stálé optimální prostředí pro rosnatky, řekl Zdeněk Myslík ze správy CHKO Český les.
Bobři patří mezi zvláště chráněné druhy, už přes 40 let ale jejich počty rostou. Aktuálně jejich populace v Česku čítá asi 6000 jedinců. |
„Bobr je zdatný vodohospodář a hrozilo, že poškodí hráz. Zalití vodou by bylo pro rosnatky, které rostou na podmáčených místech v těsné blízkosti vodní hladiny, fatální,“ řekl. Správci Kolowratových lesů díky získané dotaci opravili hráz narušenou bobří činností a na požerák rybníka nainstalovali klec, která bobrům znemožní ucpávat potrubí, řekl Vladimír Šístek z Kolowratových lesů. Klec proti bobrům, takzvaný klamač, umístili i na další nedaleký rybník. „Kolowratův rybník je přírodní památka a hospodářsky se nevyužívá. Bobry tu máme na všech rybnících,“ uvedl Šístek.
Klamač je jakási klec postavená kolem požeráku rybníka. Bobr staví hráze, aby udržel vysokou hladinu rybníka. Instinktivně mu proto vadí místo s nejsilnějším prouděním, kudy voda z rybníka odtéká. Klamač zasahuje několik metrů od požeráku směrem do rybníka, takže bobr nevnímá silný proud a necítí potřebu stavět tam hráz. Podobný klamač umístili vodohospodáři poprvé loni v přírodní rezervaci Postřekovské rybníky na Domažlicku, teprve jako druzí v ČR.
Na Kolowratově rybníku správci opravenou hráz zasypali kamenem, aby bobři nemohli pokračovat v hloubení nor. „Bobrům jsme samozřejmě nechali životní prostor, do zadní části rybníka nebylo vůbec zasahováno,“ řekl Myslík.
Přírodní památka Kolowratův rybník má jednu z největších populací rosnatek prostředních v Česku. Rašelinatou plochu ochránci přírody každoročně ručně kosí, aby nezarůstala dřevinami. Rosnatka prostřední je blízká příbuzná běžnější rosnatky okrouhlolisté. Odlišuje se od ní především výrazně protáhlým tvarem listů. Roste v Třeboňské pánvi, v Českém lese biologové tento druh znovu nalezli po sedmdesátileté pauze v 90. letech minulého století.
