Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Úspěch české medicíny. Za pár let možná půjde cukrovku zastavit

Zdraví

  6:00
PRAHA - V Česku žije asi milion diabetiků, mnozí potřebují pravidelné dávky inzulinu. V budoucnu by jim mohlo pomoci „přeprogramování“ buněk ve slinivce. A to díky práci vědce Tomáše Koblase z Institutu experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

Diabetik. Pro nemocné je důležité mít normální hladinu cukru v krvi. foto: Shutterstock

Celé roky se cukrovka nemusí nijak projevit. Vůbec nebolí, a přesto nakonec zabíjí. I tak ale patří k jedné z nejpodceňovanějších chorob vůbec, byť se týká zhruba každého desátého z nás. Diabetes druhého typu bez odpovídající léčby doslova ničí život. Často se také diabetici o své nemoci dozvědí pozdě. Třeba až když se u nich rozvinou závažné komplikace, jako je srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. 

S cukrovkou se loni léčilo skoro milion Čechů. 300 tisíc lidí o ní ještě neví

V porovnání se zdravými lidmi diabetici prodělají infarkt třikrát častěji a mrtvici dokonce čtyřikrát častěji. Za pár let možná ale půjde diabetes zastavit nebo dokonce jeho rozvoji úplně předejít. A to díky práci vědce Tomáše Koblase z Institutu experimentální medicíny (IKEM) v Praze a zároveň držitele ocenění Neuron Impuls.

Beta-buňky vyrábějí inzulin

Cukrovkou označujeme onemocnění, při němž lidský organismus není schopen udržet normální koncentraci cukru v krvi. Výsledkem je vyšší hladina cukru, která vede k poškození cév, nervů a dalších tkání. Základní rozdělení je na diabetes 1. typu, kdy tělo nedokáže samo vyrábět hormon inzulin, a diabetes 2. typu, kdy tělo sice inzulin produkuje, ale už na něj není schopné správně reagovat. Hormon inzulin pak v těle produkují specializované buňky slinivky, které se nazývají beta-buňky.

Úspěchy české medicíny: cukrovka

Jedním z faktorů, který se podílí na vzniku a rozvoji diabetu 2 .typu, je stav označovaný jako inzulinová rezistence, kdy má většina buněk v těle sníženou citlivost na inzulin a není schopna efektivně vstřebávat glukózu z krve.

„Kvůli tomu se zvyšují nároky na tvorbu inzulinu beta-buňkami. Pokud tento stav trvá dlouhodobě, po dobu několik let nebo dokonce desítek let, beta-buňky jsou výrazně přetěžovány, postupně vyčerpány, až nakonec odumřou,“ vysvětluje Tomáš Koblas.

Právě výzkum těchto buněk a jejich možné využití v léčbě i prevenci je hlavní náplní jeho práce. „Jedním z projektů, kterým se zabýváme, je nalezení způsobu, jak výrazným způsobem vyvolat množení nebo dělení beta-buněk,“ dodává vědec s tím, že tyto buňky se „samy o sobě“ nedělí.

Jejich počet má člověk daný už při narození. Někteří lidé ale mají buněk až desetkrát více než ostatní, a naopak jiní jich mají „od přírody“ málo. Malý počet beta buněk pak může stát jedním z rizikových faktorů pro rozvoj diabetu.

Jak obelstít přírodu

Týmu Tomáše Koblase se podařilo objevit způsob jak beta-buňku „obelstít“. „Tím, že do ní vneseme několik molekul obsahujících genetickou informaci, která buňce řekne, aby se rozdělila, jsme schopni spustit proces buněčného dělení,“ popisuje. Nadějná je možnost namnožení beta-buněk, které člověku zbývají, ještě před tím, než o všechny kvůli diabetu přijde. Také by mohlo být možné namnožit uměle připravené beta-buňky anebo beta-buňky získané od dárců. V tuto chvíli je ale nadějný výzkum ještě na začátku.

Úspěchy české medicíny: cukrovka
Technologické vybavení, které pomáhá pacientům i lékařům usnadňovat boj s...

Jeho rozvoji pomůže také finanční podpora Nadačního fondu Neuron. „Projekt nás zaujal, protože teoreticky nabízí nový způsob, jak stimulovat přirozené beta buňky, kterých je nedostatek nebo při diabetu úplně chybějí,“ říká profesor Jan Pirk, který je garantem oboru medicína vědecké rady fondu.

„Originalita postupu spočívá v tom, že nepředpokládá změnu přirozené genetické informace a tím obchází riziko případného nežádoucího zvratu použitých buněčných linií,“ dodává profesor Pirk. Budoucímu využití metody ale musí předcházet ještě hodně práce, včetně ověření bezpečnosti za použití experimentálních zvířat.

Inzulinem se léčí víc než 90 let

Význam českého výzkumu beta-buněk roste i proto, že diabetes je obvykle diagnostikován až tehdy, kdy tyto buňky u nemocného člověk nefungují zcela správně a jejich počet je výrazně nižší. Nemocný ještě nic necítí, ale zdravotní rizika se mu zvyšují.

’Bylo to laické vyjádření pana prezidenta.’ Zemanovi podle lékaře cukrovka neodešla

„Riziko, že se u člověka objeví třeba infarkt či mrtvice, stoupá již od zcela nepatrně zvýšených hodnot glukózy v krvi. I pacient s takzvaným prediabetem, tedy člověk, který sice ještě nesplňuje diagnostická kritéria pro cukrovku, ale už má zvýšené hodnoty cukru v krvi, je více ohrožen kardiovaskulárními problémy než člověk, který má normální hodnotu glukózy v krvi,“ vysvětluje docent Martin Prázný, který působí na 3. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle toho roste i riziko zasdažení malých cév, tedy pravděpodobnost, že se u tohoto člověka objeví postižení ledvin nebo očních nervů. „To vše dohromady znamená horší kvalitu života,“ dodává docent Prázdný.

Moderní léčba diabetu se tak nezaměřuje jen na zvládání samotné nemoci. Jejím cílem je zmenšit i další rizika, která diabetikům hrozí. Součástí diabetické léčby stále zůstává inzulin, který byl objeven už v roce 1922, ale dostupné jsou i další léky.

„Příkladem je skupina takzvaných GLP-1 agonistů, které kromě zlepšení cukrovky snižují i hmotnost, krevní tlak a zlepšují lipidy. U některých zástupců této skupiny bylo prokázáno také snížení kardiovaskulárních komplikací,“ popisuje profesor Martin Haluzík, zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM.