„Muzeum vzniklo v roce 1985 uprostřed krize AIDS. Bylo to první a dlouho také jediné muzeum věnující se dějinám homosexuálů a lesbiček na světě,“ říká Kevin Clarke z tiskového oddělení muzea, jehož obdoby se na světě objevily až v posledních letech. V Evropě ale ani dnes podle Clarkea žádná není.
Sňatky homosexuálů dostaly od vlády zelenou. Kabinet podpořil návrh poslanců |
Berlínské muzeum, které si říká Schwules Museum, založila malá skupina lidí, kterým vadilo, že velká muzea dějiny homosexuálů a lesbiček nezohledňují. „Ve velkých státních muzeích se homosexuálové objevují jen jako pronásledovaní, zabití, prostě jako oběti. Lesbičky v nich vůbec nejsou,“ míní Clarke, podle něhož je třeba v rozsáhlé výstavě Německého historického muzea pouze pět objektů vztahující se k historii sexuálních menšin a tři z nich se navíc týkají pronásledování homosexuálů za nacismu.
„Nám přijde velmi politováníhodné, že státní muzeum, které na to také dostává státní peníze, nedělá nic proto, aby ukázalo něco pozitivního. Aby školáci, kteří tam přijdou, mohli říct: No teda, to je skvělý vzor, takový chci taky být,“ vysvětluje Clarke.
Tento postoj je vidět i na čtveřici výstavních místností o celkové ploše 700 metrů čtverečních, na nichž muzeum ukazuje homosexuály a lesbičky především jako lidi aktivně utvářející dějiny, nikoliv jen pasivní přihlížející. K vidění tak jsou například fotografie z první velké demonstrace za práva sexuálních menšin v západním Berlíně z roku 1973, materiály k lesbickému hnutí v Německu nebo příběhy lidí, kteří byli otevřeně homosexuální, a přesto i za nacismu udělali kariéru.
Muzeum, které od roku 2013 sídlí v centrální berlínské čtvrti Tiergarten, také ukazuje milníky, jichž hnutí sexuálních menšin dosáhlo. Loni tak ve výstavě oslavilo nečekanou legalizaci manželství osob stejného pohlaví v Německu, nyní je zase k vidění připomínka schválení zákona, jež rehabilitoval desetitisíce homosexuálů, kteří byli ve spolkové republice od konce druhé světové války do roku 1994 odsouzeni podle zákona zakazujícího sexuální styky mužů.
Příběhy muzeum vypráví na fotkách, obrazech, sochách, ale i dobových časopisech, osobní korespondenci nebo filmech promítaných v místnosti, která napodobuje mužské lázně. Velká část výstavy se každé tři až čtyři měsíce mění, což je možné i díky tomu, že muzeum disponuje rozsáhlým archivem, který čítá na 1,5 milionu položek. Navíc má knihovnu se zhruba 20 000 knihami a časopisy, čehož často využívají studenti i vědci.
První český homosexuální pár byl soudem uznán za rodiče dítěte |
Do příštích let muzeum, v jehož prostorách se nyní typicky nacházejí tři až čtyři různé výstavy najednou, chystá i stálou výstavu, která se bude věnovat dějinám homosexuality od antického Řecka až po dnešek a pojedná také vztah k homosexualitě v tak různých společnostech jako je Japonsko, Itálie nebo africké země.
Muzeum homosexuálů je otevřeno každý den s výjimkou úterý v odpoledních hodinách. Vstupné vyjde na 7,5 eura (192 korun).
