Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

V blahobytu, a přesto podvyživené: České děti doplácejí na špatnou stravu

Zdraví

  12:19
Snídají sporadicky, svačinu vybírají ze školního automatu a oběd z jídelny většinou představuje jejich jediné teplé jídlo. Nevhodně volená strava vede české děti k podvýživě. Nedostatkem vitaminů, bílkovin a vlákniny přitom paradoxně netrpí jen děti extrémně hubené, ale i školáci, které trápí kila navíc, a také mládež, jež vrcholově sportuje.
Jídelna - ilustrační foto.

Jídelna - ilustrační foto. foto: Lidové noviny

Když archeologové před několika lety podrobně prozkoumali dětské kostry z 16. a 17. století v medicejských hrobkách umístěných v bazilice svatého Lorenza v italské Florencii, dospěli k závěru, který odbornou i laickou veřejnost velmi překvapil. Zbořil totiž všeobecně vžitou představu o dobře živené, takřka vykrmené šlechtické drobotině. Už při prvním pohledu na malé kostry bylo zřejmé, že potomci významného rodu trpěli značnou podvýživou a křivicí, jež zdeformovala kosti i lebky. Archeologové pro podivný nález – podvýživu si totiž obvykle spojujeme s nejchudšími vrstvami obyvatel – zakrátko našli vysvětlení.

Děti rodu Medicejských sice netrpěly nedostatkem jídla, jejich strava však byla velmi jednotvárná. Až do batolecího věku byly výhradně kojené a nedostávalo se jim živin a vitaminů z obilnin, masa, ovoce a zeleniny. Rozluštěna byla i záhada křivice. Mohl za ni způsob života, jaký malí šlechtici vedli; prakticky nevycházeli ze zdí paláce, a tudíž nepřišli do styku se slunečním zářením potřebným pro tvorbu vitaminu D. Jeho nedostatek křivici způsobuje.

Dvě hodiny s paprsky

Nález archeologů, o němž před necelými třemi lety informoval britský Daily Mail, vedl k závěru, že blahobyt nemusí automaticky znamenat kvalitní a zdravou stravu. Přesně na tento problém upozorňují i současní lékaři. Stále častěji se totiž setkávají s tím, že děti z bohaté západní společnosti trpí na jedné straně nadváhou či obezitou a současně i podvýživou. V dětském jídelníčku chybí mléko, vejce, luštěniny, kvalitní tvrdé sýry, ryby, libové drůbeží a hovězí maso.

„Naše populace jí příliš vepřového, tvoří asi šedesát procent tuzemské konzumace masa, ale jde o maso s relativním nedostatkem bílkovin a nadbytkem tuků,“ říká lékařka Kateřina Cajthamlová. Děti podle ní rovněž často postrádají základní vitaminy a minerální látky, protože jedí málo zeleniny a ovoce, které jejich přísun zajišťují.

Kateřina Cajthamlová upřesňuje, že jde o takzvanou podvýživu bílkovinosacharidového typu s nedostatkem vitaminů a vlákniny. Tento neduh nemusí nutně vypadat jako hubenost, a to v případě, že děti kalorický příjem dohánějí konzumací tuků a rychlých sacharidů, jako jsou sušenky, bonbony, sladké pomazánky, tučné mléčné výrobky a fast food. „Výsledkem je spíš častá nemocnost, rozvoj alergií, změny hormonálních funkcí a porucha růstu a vývoje kostně-svalového aparátu,“ vyjmenovává lékařka s tím, že na tomto trendu se podílí i nedostatek pohybu a pobytu venku.

S tím souvisí i návrat křivice, nemoci, o níž jsme donedávna četli pouze v historických románech z viktoriánské éry. Z Česka sice údaje nejsou k dispozici, ale ve Velké Británii se počet případů křivice u hospitalizovaných dětí zvýšil čtyřikrát – ze 183 případů v roce 1995 na 762 v roce 2011. Na vině je – jak jinak – opět životní styl. Děti tráví většinu volného času doma u počítačů, takže nepřijdou do kontaktu se slunečními paprsky. Alespoň tvář by měla být sluníčku vystavena minimálně dvě hodiny týdně. Zhruba 10 procent potřebného vitaminu D, který je zodpovědný za vstřebávání vápníku a jeho ukládání do kostí, může organismus získat ze stravy. Jeho zdrojem jsou kupříkladu obilniny, rybí tuk, žloutek či máslo.

Unavení sportovci

Špatné hodnoty měří lékaři nejen dětem, které se nehýbou a volný čas tráví s tabletem či u televize. Problémy mají dokonce i ty, které aktivně sportují. Těles né složení a kondici třiasedmdesáti vrcholových závodníků ve věku od 11 do 16 let před časem měřil Český svaz aerobiku a fitness. Výsledek potvrdil, že těmto sportovcům chybí plnohodnotné bílkoviny, což zapříčiňuje značný pokles svalové hmoty a brzkou únavu. Nepříznivé ukazatele navíc mohou vést k dlouhodobým zdravotním problémům.

„Tělesná hmotnost a celkový příjem energie sice byly ideální, u mnoha dětí ale bylo paradoxně odhaleno nedostatečné množství svalové hmoty a relativně vysoký podíl tuku. Tento problém je způsoben nadměrnou konzumací sacharidů, a to jak cukrů, tak i škrobů a nedostatečným příjmem bílkovin,“ říká specialista na výživu Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy. U zkoumaného vzorku byly hodnoty mimo normu naměřeny čtyřiceti procentům z nich. Podle Suchánka se tedy nabízí otázka, co bychom zjistili u běžné populace, když se ani vrcholoví sportovci nevejdou do mezinárodně uznávaných tabulek. Bílkoviny, jak říká Suchánek, představují pro lidské tělo základní stavební prvek. Pro řádný vývoj dětského organismu jsou zcela nezbytné a měly by být ve stravě zastoupeny z jedné pětiny. Sportujícím dětem se dokonce doporučuje příjem zvýšit o padesát procent.

Lovy v automatu

„Největší vliv na současný stav mají stravovací návyky rodiny,“ říká dětská fyzioterapeutka Andrea Hašková. Anonymní průzkum stravovacích zvyklostí dětí ve školách čtyř pražských městských částí podchytil vzrůstající počet dětí, jejichž jediné teplé jídlo dne je oběd ve školní jídelně, zhruba třicet procent školáků uvedlo, že snídají jednou až třikrát týdně, většinou o víkendech, deset procent dětí mělo pravidelně k večeři jen polévku.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...