Perlivé nápoje sice lépe zaženou pocit žízně, člověk pak ale méně pije a celkové množství vypitých tekutin může být nedostatečné. "V horku je také nutno omezit pobyt na slunci a plánovat větší fyzickou aktivitu jen na ranní a podvečerní hodiny, kdy je chladněji," připomněl.
Úpal je nemoc z přehřátí, nemusí být důsledkem vlivu přímých slunečních paprsků. Postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, mdlobami, člověk se přestane potit, má horkou a suchou kůži. Typicky se to stává v přeplněných dopravních prostředcích. Pomáhá uložit postiženého na chladné místo s nohama vyvýšenýma, uvolnit mu oděv a otírat pokožku chladnou vodou.
ČTĚTE TAKÉ: |
Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Větší riziko mají lidé se světlou pletí. Pokožka na slunci zrudne, může se spálit, někdy se objeví i puchýře. Postiženého bolí hlava, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc je stejná jako u úpalu.
Horké počasí podle primáře představuje značnou zátěž zejména pro cévní systém. Tělo ve snaze udržet tělesnou teplotu v mezích normy reaguje na horko roztažením periferních cév. Srdce musí vynaložit větší úsilí na zachování přiměřeného krevního tlaku, což ho extrémně zatěžuje.
Na co si dávat pozor?
Kardiaci často užívají močopudné léky, což s nedostatečným pitným režimem umocňuje ztrátu tekutin. Dehydratace může zhoršit činnost ledvin. Diabetici, zejména léčení inzulínem, by měli podle primáře věnovat zvýšenou pozornost pravidelné a dostatečné stravě.
Pokud kvůli horku snědí méně než obvykle, musejí si upravit dávky inzulínu. Pokud to neudělají, vystavují se riziku, že jim příliš klesne hladina cukru v krvi a postihnou je zdravotní obtíže. V horku musejí diabetici věnovat zvýšenou pozornost také skladování inzulínových per a jejich náplní. Vysoké teploty inzulín ničí, po aplikaci závadného inzulínu může pacient skončit v nemocnici.
