V rámci několikaměsíčního honu už podle NYT Indové vyzkoušeli prakticky všechno. Les poblíž města Pandarkhavada pročesávaly stovky „pěšáků“, jindy vyslali ostrostřelce na terénních vozidlech nebo veterináře na slonech vyzbrojené uspávacími puškami, nasadili drony s termovizí i více než 100 fotopastí. Šelma však stále uniká.
„Bude nemožné ji uspat. Poučila se ze všech těch zpackaných odchytových operací. Učinili jsme ji velmi chytrou, dokonce brilantní,“ tvrdí jeden z nejvěhlasnějších indických lovců Navab Šafat Ali Khán. T-1 se zatím podařilo spatřit vždy jen na několik vteřin. Honu už padlo za oběť několik koní, kteří měli posloužit jako návnada. Tygřice je vždy zardousila a rychle zmizela.
Správci rezervace se nyní pokusí zvíře vlákat do léčky za pomoci voňavky. Klíčový je v tomto směru jistý keton obsažený v jednom z pánských parfémů, po kterém divoké kočky prokazatelně doslova šílí, napsal NYT. Sloučenina se v současnosti vyrábí průmyslově, původně ale pochází z pachových žláz cibetek.
Primárním cílem léčky je tygřici obklíčit a pokusit se ji zasáhnout uspávací šipkou. Pokud ale bude příliš daleko, bude muset zakročit střelec s tradiční zbraní. Utratit nebezpečnou šelmu minulý měsíc po vzrušeném sporu místních úřadů a aktivistů povolila indická justice. Soudci rozhodli, že lovci by se měli pokusit T-1 chytit živou, pokud to ale nebude možné, mohou ji zastřelit.
Indičtí odborníci podobné drama kolem útoků tygra nepamatují, uvádí NYT. „Tygřice odvlekla několik vesničanů za krk. U některých obětí T-1 a její dvě mláďata spořádaly velké kusy jejich masa. Vesničané propadají panice, vyhýbají se svým polím a v noci zamykají domy, což nikdy předtím nedělali,“ napsal list.
Setkání tygrů s lidmi jsou v Indii čím dál častější. Zdejší populace těchto ohrožených šelem za posledních deset let narostla na 2 500 a zvířata se mnohdy vydávají za hranice rezervací k farmám a dalším usedlostem. Podle lovce Khána je ovšem velmi neobvyklé, aby se z tygra stal lidožrout. Šelmě ale prý může po první zkušenosti lidské maso zachutnat, protože je sladší než zvířecí v důsledku množství soli, zázvoru a koření, které člověk zkonzumuje.
