14. března 2018 6:29 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

V Nepálu vyměnili mniši hábity za běžecké boty

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Běžec- ilustrační | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Běžec- ilustrační | foto: Shutterstock

SINDHUKOT Sedm buddhistických mnichů vyměnilo své červenofialové hábity za sportovní oblečení a pustilo se do joggingu přes kopce, které obklopují jejich vesnici odříznutou od světa v podhůří nepálských Himálají.

Tito adepti ultramaratonu doufají, že svými sportovními výkony upoutají pozornost ke své malé lokalitě a získají finance na rekonstrukci domů zničených silným zemětřesením z dubna 2015, kdy přišlo o život na 9000 lidí.

„Běháním můžeme získat mnoho výhod. Doufáme, že se tak naše vesnice proslaví a že tímto způsobem pomůžeme k jejímu rozvoji. Proto běháme,“ řekl agentuře AFP jednadvacetiletý Bahádur Lama, který je z týmu mnichů nejrychlejší.

Mniši začali s běháním před dvěma lety a první trasa měřila 30 kilometrů. Je jim většinou kolem dvaceti let a mají přísný režim: ráno modlitby a pak odchod na kopce, kde každé odpoledne naběhají až 40 kilometrů.

Ve vesnici Sindhukot, která leží nedaleko metropole Káthmándú, je život těžký. Podobně jako mnohé venkovské oblasti se zdá být odříznuta od moderního světa. Nejbližší škola je vzdálená dvě hodiny cesty a obchody jsou jen v sousední vesnici.

Mnoho buddhistických rodin v Nepálu posílá nejméně jednoho ze svých synů do místního kláštera, kde mají zajištěnou stravu, oblečení a výuku.

Mán Bahádur Lama vstoupil do kláštera v osmi letech. V poslední době však žije se svou rodinou, protože klášter zničilo zemětřesení z roku 2015. Jako místo pro modlitby slouží velký přístřešek z vlnitého plechu. Život v klášteře a nutnost stále chodit do kopců jako by mnichy předurčily k běhání. „Často musíme chodit daleko. Běhání tak pro nás není nijak obtížné,“ říká Bahádurův kolega Madhukar Lama.

Himálajští mniši nejsou první, kdo překonává fyzické hranice. V Japonsku slavní maratonští mniši z hory Hiei musejí uběhnout ohromné vzdálenosti za 1000 dní rozložených do několika let. Ovšem s tím rozdílem, že tito asketové usilují o duchovní probuzení, nikoli o peníze.

Mnich Mingma Gialbo, který běhání organizuje, soudí, že mladí nepálští mniši mají talent, ale chybí jim vedení. „Nemají technické zkušenosti, například pokud jde o jídelníček, a nemají obuv vhodnou pro běh,“ říká.

Extrémní terén

Terén v Nepálu je vhodný pro extrémní sporty. Tato chudá země, vklíněná mezi Indii a Čínu, každoročně pořádá několik sportovních soutěží. Zvláště pak maraton, který se běží v nejvyšší nadmořské výšce na světě a začíná na úrovni 5364 metrů nad mořem.

Někteří nepálští sportovci si získali mezinárodní proslulost, například běžkyně Mira Raiová. Ta nedávno zvítězila v závodu Ben Nevis Ultra ve Skotsku, který se běží v horském terénu na délce 52 kilometrů.

„Velmi mě potěšilo, když jsem se dozvěděl, že tito mniši běhají,“ říká Šekhar Pandei, organizátor maratonu v jihonepálském Lumbini, kde se údajně narodil Buddha. „Jsou velmi motivovaní a tvrdě pracují, trénují sami. Jsou velmi mladí a jestliže budou dobře trénovat, budou mít dobrý potenciál,“ dodává.

ČTK
  • 0Diskuse