Zvlášť cenným exponátem je podle agentury AP šifrovací přístroj Enigma, který za druhé světové války používali nacisté ke kódování svých tajných depeší. Několik vystavených předmětů se vztahuje k hackerům ze známé globální skupiny Anonymous - na některých z nich jsou prý i podpisy jejích členů.
Muzeální expozice věnuje pozornost metodám špehování včetně satelitního monitoringu nebo využívání sociálních sítí tajnými agenty. Atraktivní částí muzea by se měl stát interaktivní blok, v němž návštěvníci mohou podstoupit speciální testy inteligence, mohou absolvovat praktickou prověrku schopnosti lhát a vyzkoušet si techniku „šmírování“.
Scénář muzea vytvářeli podle AP bývalí američtí tajní agenti a penzionovaní pracovníci špionážních služeb. Cenné prý byly i rady napravených hackerů, z nichž se stali experti v oboru kybernetické bezpečnosti.