„Jednalo se o zvíře, které k nám přišlo jako roční v roce 1968 ze zoologické zahrady v německém Kolíně nad Rýnem. Má několik nej,“ řekl Pluháček. Například v roce 1972 se Honza stal prvním hroším otcem v tehdejším Československu.
V pražské zoo uhynul hroch Slávek. Proslavil se jako hrdina povodní v roce 2002 |
Honza byl jako samec úspěšný. Až do roku 2013 zplodil 32 mláďat, 20 samců a 12 samic. „V roce 2013, když měl poslední mládě, byl druhým nejstarším (hroším) otcem v Evropě,“ řekl Pluháček. V evropské hroší populaci v zoologických zahradách stále žijí čtyři Honzovi potomci a řada vnuků.
Honzu zoo musela utratit. Jeho zdravotní stav se totiž v posledních dnech prudce zhoršil. Pluháček řekl, že vůbec nejstarší známý hroší samec uhynul v Clevelandu v USA, když mu bylo 59 let. Nejstarší hroší samice se dožila 61 let v Mnichově.
Tradice chovu hrochů začala v 1967
Chov hrochů má v ostravské zoologické zahradě dlouholetou tradici. Začal na podzim 1967, kdy do zoo dorazila hrošice Róza, která v Ostravě žila 42 let a uhynula v říjnu 2009. V roce 2005 se stal hroch obojživelný erbovním zvířetem ostravské zoo. Od roku 2006 zahrada vede Evropskou plemennou knihu hrochů obojživelných.
„V Ostravě zůstává geneticky velmi cenná čtyřletá samice, která byla do naší zoo dovezena v roce 2016 z anglické Zoo Whipsnade. Jelikož naše zoo přímo řídí evropský chov hrochů, vybereme pro ni v průběhu příštího roku nejlepšího vhodného partnera,“ uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.
Zájem evropských zoo o chov hrochů ale v posledních letech upadá. Na konci loňského roku žilo v 79 zahradách v Evropě 202 hrochů. Dvě zahrady však loni s jejich chovem skončily - zoo v italské Pistoii po 46 a zoo v německém Stuttgartu po 49 letech. Dalších osm zahrad chce chov hrochů ukončit v příštích letech.
Ve volné přírodě je hroch vinou člověka ohrožený a vyskytuje se již jen na horním toku Nilu. Kolik hrochů v africké přírodě žije, není známo, deset let starý dohad hovořil o 148.000 zvířatech.
