Robotická učitelka nejprve vyvolala každé dítě jménem a pak žákům zadala úkol z učebnice. Pilotní projekt se uskutečnil na základní škole Kudan v Tokiu, píše australský zpravodajský server news.com.au.
"Saya děti vůbec nevyvedla z míry," konstatoval profesor Hiroši Kobajaši z Tokijské vědecké univerzity, který na vývoji robota pracoval 15 let.
"Nedívají se na ni jako na humanoida ale jako na člověka. Měly radost a byly překvapeny, že byla schopná vyvolávat je jménem. Chovaly se k Saye jako ke skutečné učitelce." Sayaina ocelová lebka je potažena vrstvou kvalitního jemného latexu. Pod ní se skrývá soustava 18 motorků, které fungují jako mimické svaly, jež jsou s to vykouzlit jí na tváři emotivní výrazy včetně překvapení, strachu, nelibosti, hněvu, štěstí a smutku.
Robotka umí mluvit, potenciálně v jakémkoli jazyce, hýbat hlavou a reagovat na otázky. Zná asi 300 slovních spojení, má zásobu 700 slov, a je naprogramovaná tak, aby reagovala na slova a otázky.
Plánuje se, že první robotické učitelky budou vyzkoušeny v několika třídách, kde je budou řídit "učitelky-dohlížitelky" z kontrolního centra.
Jeden takovýto robot přijde v přepočtu skoro na tři čtvrtě milionu korun. Odborníci tvrdí, že jsou to první ekonomicky životaschopní roboti, a náklady na jejich zhotovení by se prý měly vrátit do několika let.
"Cílem je vyvinout něco užitečného pro společnost a lidi, co by se uplatnilo v každodenním životě. Učitelka je perfektní využití pro robota," říká profesor Kobajaši. Saya vznikla v roce 2004, aby pracovala v recepcích.
