12. srpna 2018 6:49 Lidovky.cz > Relax > Věda

V záhadami opředeném Stonehenge se pohřbívali i cizinci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Východ Slunce nad Salisburskou plání. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Východ Slunce nad Salisburskou plání. | foto: Reuters

LONDÝN Vědci vyřešili další ze záhad, kterými je opředená britská megalitická stavba Stonehenge. Několik zde pohřbených lidí podle nového výzkumu nepocházelo z okolí místa, ale z téměř 300 kilometrů vzdáleného západního Walesu.

Podle nové teorie možná právě oni na místo v jižní Anglii donesli dolerit, druh čediče vytěžený v západovelšském pohoří Preseli, který byl prokazatelně použit při jedné z raných fází stavby Stonehenge, informovala agentura DPA.

Archeologové si dlouho lámou hlavu nad tím, proč vlastně Stonehenge vzniklo. Naleziště z mladší doby kamenné, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, mohlo být svatyní či observatoří.

V monumentálním areálu se nacházejí mimo jiné prohlubně, ve kterých se před desítkami let našly ostatky lidí, které zbyly po pohřbech žehem. Vědci právě tyto zbytky kostí pětadvaceti lidí, kteří žili v letech 3180 až 2380 před naším letopočtem, nyní prozkoumali.

Tým britských, francouzských a belgických vědců kolem Christopha Snoecka z Oxfordské univerzity použil při zkoumání kostí analýzu izotopů stroncia. Stroncium, jeden z kovů alkalických zemin, lidé přijímají v potravě a prvek se následně ukládá v jejich kostech a zubech. V závislosti na místě, na kterém žijí, mají pak lidé v těle různé poměry izotopů stroncia. Vědci tak mohou srovnáváním archeologických nálezů se vzorky odebranými ze současných rostlin, lidských zubů či vody zjistit, odkud dávní zesnulí pocházeli.

Patnáct z pětadvaceti lidí, jejichž ostatky se v areálu Stonehenge našli, pocházeli podle výsledků zkoumání z okolí místa. Zbylých deset ale přinejmenším posledních deset let před smrtí žilo v západním Walesu. Pozůstatky některých z mrtvých byly dokonce ve Walesu i spáleny a až poté převezeny k pohřbení do Stonehenge. To vyplynulo z analýzy zbytků nalezeného dřeva.

„Je to vskutku vzrušující objev, neboť ukazuje, na jaké vzdálenosti lidé ze Stonehenge cestovali,“ řekl výzkumník Mike Parker Pearson z londýnské University College, který se na analýze ostatků z megalitické stavby podílel.

ČTK
  • 1Diskuse






Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!