Posádka kosmické lodě Apollo 8 byla první, která se dostala tak daleko do vesmíru. Otevřela tím cestu svým následovníkům. Veliké dobrodružství zvané Program Apollo vyvrcholil o půl roku později přistáním prvních pozemšťanů na měsíčním povrchu.
Posádka Apolla 8. Zleva: Frank Borman, William Anders a James Lovell.
První veliké vítězství USA
Příběh astronautů Franka Bormana, Jima Lovella a Billa Anderse se začal odvíjet v sobotu 21. prosince 1968, kdy z Kennedyho vesmírného střediska, kosmodromu NASA na floridském mysu Canaveral, vzlétla více než 110 metrů vysoká nosná raketa Saturn V.
Jednalo se o historicky teprve třetí start tohoto největšího lidmi vyrobeného létajícího stroje a první, při kterém v malé kabině na špici seděli lidé. Spěch, s jakým se Američané snažili dostat své první astronauty k Měsíci, dokládá i to, že původně se měl první start Saturnu V s posádkou podívat pouze do vzdálenosti necelých 7000 kilometrů od Země a teprve další mise, pokud by ta předchozí dopadla úspěšně, by zamířila k Měsíci.
Americká Ústřední zpravodajská služba CIA však už v létě 1968 upozorňovala, že Sovětský svaz významně pokročil v přípravách na let k Měsíci. I když zatím v kabinách modifikovaných kosmických lodí Sojuz, označovaných ZOND, obletěly Měsíc pouze želvy, mušky octomilky a kolonie moučných červů, nebylo americkým zpravodajcům zřejmé, jak daleko je sovětský program pilotované cesty k Měsíci.
My dnes již víme, že po sérii neúspěchů připravované silné nosné rakety N1 (výkonem by se blížila americkému Saturnu V) ztratil Sovětský svaz šanci se k Měsíci s lidskou posádkou byť jen přiblížit, natož na něm přistát.
Američané spěchali – nechtěli, aby Rusům připadlo další kosmické prvenství. Do této chvíle „brali“ Sověti zatím všechny výhry – první družice, první živý tvor ve vesmíru, první člověk v kosmu, první žena ve vesmíru, první člověk ve volném kosmu. Teprve s nástupem mnohem technologicky složitějších misí se začali prosazovat Američané – a oblet Měsíce měl být jejich prvním velikým vítězstvím v kosmických závodech, ve velkém souboji o Měsíc.
„Východ Země“
Bylo tedy rozhodnuto, že ještě před koncem roku 1968 se posádka pod vedením tehdy čtyřicetiletého Franka Bormana vydá na více než 378 tisíc kilometrů dlouhou cestu k věčnému souputníku naší Země. A že Frank Borman, James Lovell a William Anders budou prvními lidmi, kteří na vlastní oči uvidí odvrácenou stranu Měsíce, pozemským pozorovatelům trvale skrytou.
Šedesát devět hodin po startu ze Země se Apollo 8 dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Ten obletí ve výšce 112 kilometrů nad povrchem celkem desetkrát. Poprvé mohli lidé pozorovat zblízka měsíční povrch, poprvé viděli jeho odvrácenou stranu. Ale poprvé také viděli naši Zemi jako modrobílou kuličku na pozadí černočerného vesmíru. Již v polovině cesty k Měsíci ji tak fotoaparátem Hasselblad poprvé zachytil Frank Borman. A později, již z oběžné dráhy Měsíce, vznikla asi nejkrásnější fotografie této výpravy, pojmenovaná „Earthrise“, tedy „východ Země“ nad měsíčním povrchem.
Hlavním úkolem posádky bylo, kromě odzkoušení všech systémů lodě Apollo, přivézt domů co největší množství podrobných snímků měsíčního povrchu. A to nejenom té dosud nepříliš známé odvrácené strany, ale i míst, kde se plánují budoucí přistání.
Cesta prvních lidí k Měsíci byla ve Spojených státech, ale i v dalších zemích celého světa pozorně sledována. Do historie se zapsal především čtvrtý přímý televizní přenos, který se uskutečnil na Štědrý den v úterý 24. prosince 1968. Na konci reportáže o tom, co posádka v předchozích hodinách dělala, si vzal slovo William Anders a po krátkém úvodu, na pozadí záběrů ubíhající měsíční krajiny a vycházejícího zemského glóbu, začal citovat první verše z Knihy Genesis: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi…“.
Po něm ve vánočním poselství od Měsíce pokračoval Jim Lovell a čtení prvních deseti veršů Starého zákona zakončil velitel Frank Borman.
A právě toto mimořádně emotivní poselství, které viděl a slyšel v průměru každý třetí obyvatel Země, se stalo stálou připomínkou této první cesty lidí k Měsíci. Kosmické výpravy, jež otevřela cestu na měsíční povrch, kterou uskutečnili o sedm měsíců později Neil Armstrong a Edwine Aldrin v lunárním modulu mise Apollo 11.
20 hodin a 10 minut u Měsíce
Borman, Lovell a Anders ještě předtím, než se vydali na dlouhou cestu domů, u Měsíce povečeřeli. Jejich slavnostní vánoční menu se skládalo z lahodného krůtího masa, brusinkové omáčky, hroznového džusu a kávy. Maso bylo sušené, omáčka, džus i káva v prášku, do všeho si museli astronauté nejdříve přidat vodu. A každý našel ve svém „vánočním balíčku“ ještě jedno překvapení, dárek od kolegů ze Země – malinkou lahvičku brandy. Alkohol však velitel Borman zakázal vypít, takže si lahvičky astronauté dovezli domů. Jim Lovell tu svoji prodal v roce 2008 na sběratelské aukci za 18 tisíc dolarů!
Mise Apollo 8 (loď byla na oběžné dráze kolem Měsíce 20 hodin a 10 minut) skončila v pátek 27. prosince 1968 přistáním ve vlnách Tichého oceánu poblíž Havajských ostrovů, nedaleko patrolující letadlové lodi USS Yorktown.
Připomeňme nakonec ještě i „českou stopu“ tohoto dobrodružství prvních pozemšťanů u Měsíce: Jim Lovell se hrdě hlásí ke svým českým kořenům, předci jeho matky pocházejí z Dolní Lukavice na Plzeňsku.
