Mohu vzít včelstvo, někde ho umístit a dál se touto záležitostí nezabývat. Však ony si něco najdou. Mohu mít začátečnické štěstí, stanoviště bude dobré a včelky donesou dostatek medu. Také to však může dopadnout i naopak. Včelstvo se nebude rozvíjet a nakonec uhyne. Jak tedy na to?
Staří praktici se nejdříve na místo, kde chtěli umístit včelstva, zašli podívat. Nějakou dobu na místě poseděli a pozorovali, co se děje. Pak si prošli okolí, aby se podívali na zdroje potravy pro včely. Alespoň základní znalost medonosných rostlin u chovatele je v tomto případě žádoucí.
V dubnu se úly začnou plnit nektarem. Včely také „potí“ z těla vosk na stavbu plástů |
Včela je dítě slunce. Proto by na stanovišti mělo být dostatek sluníčka. Ale zároveň by úly alespoň přes poledne měly být zastíněné. Ideální je mít před úly listnatý strom. V létě úl zastíní a ten se nebude přehřívat. V zimě naopak listí opadne a zimní sluníčko úl trochu ohřeje, hlavně na jaře, kdy včelky potřebují teplo pro rozvoj plodu. Proč stínění?
Včely si přece umí úl ochladit. To je sice pravda, ale ochlazování úlu blokuje mnoho dělnic, které máváním křidélek vytvářejí proud vzduchu, aby z úlu vyfoukly horký vzduch a nasály chladnější vzduch z okolí. Tyto dělnice by mohly místo větrání a chlazení létat pro nektar. Místo toho ho spotřebovávají. Navíc některé musí do úlu nosit vodu, aby jejím odpařováním úl ochlazovaly.
Včely nemají rády průvan. Pozorováním stébel trávy na stanovišti odhalíte směr přízemního větru. Hlavně na okraji lesa zjistíte, že z lesa teče při zemi studený vzduch, který úly ochlazuje a brzdí rozvoj včelstva. V tomto případě za úly umístěte překážku, aby je studený vzduch obtekl.
Orientace česna (výletového otvoru) úlu by měla být od východu po jihozápad. Ranní slunce úl prohřeje a včely dříve vyletí za potravou. Problémem může být umístění včelstev na zahradě, kde správná orientace úlu může způsobit, že včely vyletují přímo na sousedův pozemek. Pár bodnutí pak sousedským vztahům moc neprospěje. Pokud už zde včely musíte mít, tak v tomto případě doporučuji umístit před česna úlů stěnu z netkané textilie nebo jinou překážku, která včely zvedne, alespoň do výšky dva metry. Navíc je vhodné po medobraní nezapomenout na souseda se skleničkou medu.
Stanoviště by mělo vyhovovat nejen včelám, ale i včelaři. Od včel i ke včelám pořád něco přemísťujeme. Mít včely vysoko ve svahu sice vypadá hezky, ale všechno tam nahoru musíte vynést. Navíc hrozí nebezpečí úrazu, například uklouznutí na mokré trávě. Při samotné práci se včelami si potřebujeme odložit za sebe nástavky a potřebné včelařské pomůcky. Proto vybírejme stanoviště tak, abychom za úly měli alespoň dva metry manipulačního prostoru. Žádoucí je také přístup na stanoviště autem. Často je třeba něco dovézt a zase odvézt.
I včely mají svůj výzkumný ústav. Čím se zabývá a co zajišťuje? |
Velmi důležitým kritériem pro výběr stanoviště jsou i zdroje snůšky na stanovišti a v jeho okolí. Rostliny poskytující nektar by měly být přibližně do jednoho kilometru od stanoviště. Navíc je potřeba sledovat, zda je snůška kontinuální. Pokud je výpadek zdrojů více než týden, plně rozvinuté včelstvo spotřebuje zásoby, začne hladovět a dostává se do stresu. Včelař pak musí v takových případech začít dokrmovat.
Stanoviště lze vylepšit vysazováním nektarodárných a pylodárných rostlin. Hlavně na jaře včely potřebují spoustu pylu, aby mohly uživit plod. Důležitý je také zdroj vody na stanovišti. Jedno včelstvo za rok spotřebuje až 150 litrů vody. Proto je dobré udělat včelám napáječku, která je prohřívaná sluncem. Velké ztráty včel jsou způsobeny na jaře zkřehnutím po nasátí studené vody.
