Po vzoru anglosaských zemí dnes i ve Francii vzniká stále více poraden pro rodiče, kteří chtějí navázat se svým potomkem lepší vztahy. Jedním z módních přístupů je pozitivní disciplína, metoda, která přišla z Kalifornie. Podle ní má být dítko vychováváno pevným vedením a laskavostí.
Nedaleko nádraží Saint-Lazare v Paříži se vždy jeden večer v týdnu po dobu tří měsíců schází dvanáct rodičů, devět žen a tři muži, se dvěma profesorkami. Na zdech visí slogany "Povzbuzování je pro dítě tím, čím je voda pro květinu", "Chyby jsou vynikající příležitostí k učení". Kurz je zasvěcen "nevhodnému chování" dětí při nejčastějších problémových situacích, jako je sledování televize, psaní úkolů anebo chození mimo domov.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Tak teď se vžijte do role dítěte," říká profesorka. Jedna z matek, dvaačtyřicetiletá Alice, hraje roli adolescentky, která chce jít spát k přítelkyni. Její matka je proti tomu. "Nenávidím tě," křičí adolescentka a dupe nohama. "Co pociťujete?" táže se profesorka Alice, která se šklebí: "Mám z ní strach. Nechci se přestat ovládat." Hra začíná znovu a Alice má nyní dát vhodnou odpověď. "Jsem ráda, že máš tak dobré kamarádky. Já jsem také bývala velmi zklamaná, když mi moje matka zakazovala jít spát mimo domov. Ale dnes večer to není možné, přijde k nám na večeři babička. Nalezněme společně jiné datum," říká Alice.
Hodina končí a rodiče odcházejí s úkoly: mají hrát takovou hru se svým dítětem, ale vyměnit si s ním role. Dítě má dělat dospělého, rodič naopak dítě. "Určitě to zkusím," prohlašuje jedna z matek. Kurzy pozitivní disciplíny pro rodiče jsou ve Francii stále početnější. Jejich vedoucí se podle agentury AFP vzdělávají pro Belgii, Švýcarsko a Maroko.
"Naši rodiče příliš o výchově neuvažovali. Mně naši drželi zkrátka a bývala jsem bita. To dítě deptá. Já nechci na své děti křičet, ani je bít," vysvětluje Alice.
Nejdůležitější je autorita
Rodiče dnes hledají jinou formu autority, která by dítě nedeptala, ale přece jen by je nějak brzdila, uvádí klinická psycholožka Béatrice Sabatéová, která ve Francii rozvíjí pozitivní disciplínu.
"Jsou určitá pravidla, ale my musíme nechat dítě, aby se podílelo na jejich tvorbě. Najdete zmačkaný kapesník na zemi v koupelně? Řeknete dítěti: to je pro mne problém, potřebuji tvou pomoc," říká Sabatéová.
"Vztah s dítětem se stal v našem životě cennější, očekáváme od něho příliš. A mnoho rodičů má strach, že k němu budou přistupovat špatně, že nedokážou vychovat dítě tak, jak by si přáli," soudí psycholožka Béatrice Copperová-Royerová.
Sdružení Temp'O Jeunes se soustřeďuje na rodiče dospívajících dětí, které špatně snášejí tlak, jejž na ně vyvíjí škola, nebo které jsou po škole samy doma. Některé jsou dokonce samy několik dní, protože jejich rozvedený rodič je na služební cestě. Mezi navrhované nástroje, jak pomoci adolescentovi nalézt životní rovnováhu, patří denní rozvrh, kde mají místo všechny jeho aktivity a povinnosti, ale také je tu čas pro čtení, snění a schůzky s kamarády.
"Rodiče se ptají, jak co nejefektivněji naložit s tím málem času, co mají. Společnost na ně vyvíjí tlak, aby úspěšně zvládali všechno," vysvětluje autorka metody Emmanuelle Guilhamonová. "Rodiče si nevěří. Kdyby naslouchali svému srdci či své duši, uměli by na problémy reagovat," soudí tato matka čtyř dětí. "V naší společnosti panuje kult výkonnosti: musíme dosáhnout co nejlepšího vzdělání, abychom měli co nejlepší dítě," konstatuje Copperová-Royerová.
Céline prohlašuje, že jí metody, které se na kurzu naučila, umožnily zmírnit napětí mezi ní a jejím synem. "Díky pozitivní disciplíně jsem se ho naučila lépe chápat. Vyčisti si zuby, napiš si úkoly, pospěš si! Představila jsem si sebe na jeho místě a pomyslila jsem si: matka se na mě vytahuje. Od té doby, co navštěvuji kurz, je z něho hotový mazel. Je krásné být rodičem!"
