Léčba prostřednictvím genů
Myšlenka, že by se zvenčí daly napravit chyby, které si nemocný nese v jádru svých buněk, je stará desítky let. Klinické zkoušky její praktické aplikace na lidských pacientech se provádí už od 90. let. Ke zděšení lékařů se ovšem rizika ukázala jako nečekaně velká. Několik pacientů během zkoušek zemřelo, u řady se objevila nádorová onemocnění.
Lepší cestu z krize nabízí Sam a Dalton. To jsou dva samci malých jihoamerických opic kotulů veverovitých, toho času z Washingtonské university. Patří k druhu, jehož samci jsou všichni od narození částečně barvoslepí. Gen, který by jim umožnil rozeznat červenou, leží vlivem náhodných "přeskoků" v průběhu evoluce na "samičím" chromozomu X. Ovšem Sam a Dalton měli štěstí. Vědci jim do sítnic vstříkli injekce viru s lidskou verzí genu "červeného vidění". Virus pronikl do čípků v oční sítnici, vtiskl se do genetické informace a odhalil opičákům všechny barvy světa.
Umělý mozek dělá vědu. Zatím jen průměrnou
První vědecká publikace, jejímž "autorem" byl stroj, povzbudila vizionáře očekávající brzký zrod vyšší formy inteligence. Skutečnost je však zatím méně oslnivá.
Zrod umělého mozku s inteligencí blízkou té lidské je oblíbeným motivem mnoha povídek sci-fi. Dovedením úvahy do důsledků se dostáváme ke konceptu technologické singularity, stavu, po jehož dosažení by se svět nenávratně proměnil.
O co jde? Zapojení inteligentního stroje do vědeckého výzkumu je logické – počítače neznají únavu, umí zpracovávat ohromné množství dat a komunikovat s dalšími stroji, takže se jejich úspěch v oboru dá očekávat. To, že by se Nobelovy ceny stejně jako třeba šachy staly doménou počítačů, však není nejzásadnějším posunem proti dnešku.
Po stopách kukuřičného kódu
Zprávy o přečtení kompletní genetické informace dalších a dalších živočišných druhů přicházejí čím dál častěji, ovšem zmapovaných rostlin je zatím málo. Letos vědci zdolali velmi dlouhý genetický kód kukuřice.
Výzkum přinesl mnohá překvapení. Dědičnou informaci kukuřice B73 tvoří 2,3 miliardy písmen genetického kódu. To je téměř dvacetinásobek délky kódu tvořícího genetickou výbavu huseníčku rolního, první rostliny s kompletně přečtenou DNA.
Ardi zaujala média až příliš
Nejstarší relativně dobře zachovalou kostru lidského předchůdce představili vědci na začátku října. Dostala jméno Ardi a informace o ní plnily přední stránky novin i televizní zprávy.
Prestižní vědecký časopis Science věnoval skeletu starému 4,4 miliony let jedenáct článků, úvodník a titulní stranu, což není právě obvyklé. Zpopularizovaný text, rekonstrukce kostí i vizualizace postavy pak zaplavily běžná média. Kostra patřící příslušníkovi druhu Ardipithecus ramidus, blízkému příbuznému člověka, se rychle stala hvězdou. Na výsluní jí pomohla i trefná přezdívka Ardi odvozená z rodového jména.
Velký třesk pod Ženevou
Když to nejde silou, půjde to ještě větší silou, je motto na štítu největšího fyzikálního projektu současnosti, urychlovače LHC.
V listopadu 2009 se napodruhé a snad úspěšněji spustil největší vědecký experiment všech dob, evropský urychlovač LHC (Large Hardon Collider). Mohutný přístroj pod Ženevou by měl vytáhnout hned několik odvětví fyziky ze slepé uličky.
Savci se šestým smyslem
Jeleni, srnčí zvěř i skot rozeznávají polohu zemských magnetických pólů. Dokazuje to jejich zmatené chování v blízkosti stožárů a vedení velmi vysokého napětí. Výsledky studie česko-německého týmu zveřejněné v březnu v on-line časopisu PNAS vzbudily mimořádný zájem médií i vědeckých kruhů. Závěr výzkumu totiž říká, že velcí savci mají kromě pěti smyslů - čichu, zraku, sluchu, hmatu a chuti ještě další, šestý, schopnost orientovat se v terénu podle magnetického pole.
Měsíční krátery ukrývají vodu
Je na Měsíci voda? Pokud ano, v jakém množství? Odpovědi na tyto otázky mohou zásadně ovlivnit budoucí dobývání našeho nejbližšího kosmického souseda. Zdroje vody usnadní zásobování stálých lunárních stanic a zároveň mohou posloužit jako zdroj paliva.
Pozorování dřívějších sond naznačovalo, že krátery v polárních oblastech, kam téměř nikdy nedopadá sluneční světlo, mohou ukrývat značné množství vodního ledu. Letošní mise družice LCROSS (zkratka v překladu znamená satelit pro pozorování a snímání měsíčního kráteru) měla přinést definitivní potvrzení.
Družice v říjnu nasměrovala poslední stupeň své nosné rakety do kráteru Cabeus poblíž měsíčního jižního pólu. Použila ho jako projektil, který měl vymrštit mračna horniny. Kolem nich družice prolétla a měřila její složení, než sama ukončila svůj život nárazem o kus vedle.
První snímky z kamery na palubě družice, které mohl v přímém internetovém přenosu sledovat celý svět, vzbudily rozpaky - očekávaný výron prachu se nedostavil, nebo nebyl zdaleka tak dobře vidět, jak se očekávalo. Zástupci NASA přesto ujišťovali veřejnost, že operace skončila úspěšně, jenom analýza dat potrvá o něco déle. Po několika týdnech skutečně oznámili výsledek: sonda ve vymrštěném materiálu našla 95 litrů vody.
Přidusíme Akademii, podpoříme firmy
Na rok 2009 čeští vědci asi hned tak nezapomenou. Nová metodika pro rozdělování peněz na chod vědeckých institucí připravená vládní Radou pro vědu, výzkum a inovace postavila Akademii věd před nutnost vystačit v příštím roce s o miliardu nižším rozpočtem. A následně měly přijít další škrty.
Metodika a chování i nekompetentnost Rady pro vědu, výzkum a inovace vyvolala bouřlivé protesty vědců. Probíhaly demonstrace, uskutečnil se happening s výstižným názvem "Vražda české vědy". Astrofyzik Jiří Grygar na protest odmítl převzít ocenění Česká hlava. O neradostné situaci české vědy informoval i časopis Nature.
Věda 2009Další podrobnosti o deseti nejvýznamnějších událostech ve světě vědy najdete ve dnech 25. prosince až 3. ledna na našem webu. |
