Protest se konal v době, kdy v budově centrály CERN zasedal finanční výbor organizace, rozhodující o rozpočtových škrtech. Informovala o tom agentura AFP.
"Škrty budou mít dopad na rychlost našeho výzkumu a oddálí tak dosažení výsledků," zdůraznil mluvčí CERN James Gillies. "Nebude to ale nijak dramatické," připustil.
Vědci v LHC napodobují podmínky, za nichž se těsně po velkém třesku formovala hmota a vesmír. Výzkum by mohl přispět k objevům, umožňujícím nebývalé zdroje energie.
Čtěte také |
V červnu členské státy CERN zamítly první návrh rozpočtu organizace, počítající s výdaji asi pěti miliard švýcarských franků (asi 95 miliard korun) na příštích pět let (2011-2015).
Škrty by budoucnost urychlovače ovlivnit neměly
Finanční výbor oznámil ve středu ráno požadavek na zkrácení tohoto rozpočtu o 450 milionů švýcarských franků, po diskusi a námitkách ředitele CERN Rolfa Heuera byly nakonec dohodnuty škrty ve výši 343 miliony švýcarských franků (asi 6,5 miliardy korun). Definitivně má být rozpočet schválen členskými státy organizace 16. září.
Podle mluvčího CERN udělalo vedení organizace vše pro to, aby dopad škrtů na výzkumy v LHC zůstal omezený. "Ředitelství organizace se domnívá, že dohodnuté zpomalení výzkumu neohrozí budoucnost LHC," zdůraznil Gillies.
Urychlovač je sto metrů pod zemí
CERN šetří již řadu let, v současnosti má 2200 zaměstnanců oproti 3000 v polovině 90. let. Vědci a technici demonstrovali pod transparentem Výzkum bez rozpočtu je Evropa bez budoucnosti.
Největší částicový urychlovač na světě je umístěn ve 27 kilometrů dlouhém prstencovém tunelu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem na pomezí Švýcarska a Francie.
Nejnovější fáze experimentů v LHC byla zahájena v březnu. Později by zařízení mohlo poskytnout i poznatky o takzvané temné hmotě, která údajně tvoří téměř čtvrtinu vesmíru. Odborníci se domnívají, že dosud známe jen pět procent vesmíru, neviditelný zbytek tvoří temná hmota a ze sedmdesáti procent temná energie.
