Podle původních předpokladů měl kus kamene o průměru asi 390 metrů ohrozit pozemský život v roce 2029, ale přesnější výpočty ukázaly, že mine zemský povrch ve výši 36.000 kilometrů, kde jsou například umístěny spojovací geostacionární družice, tedy v kosmickém měřítku doslova o vlásek. Vědci si však nejsou jisti, zda takové štěstí bude mít Země o sedm let později, kdy Apophis zkříží dráhu Země znovu.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uvedl, že exploze po dopadu asteroidu by postihla tisíce kilometrů čtverečních území a zvedla by do ovzduší množství prachu, které by zastínilo sluneční záření pro celou planetu.
Zásah na poslední chvíli? Nemožné
Vědci upozornili, že není na místě váhavé rozhodování, jak se k nebezpečí postavit, protože vývoj technologií schopných odchýlit dráhu kosmického zabijáka potrvá desetiletí.
Asteroid dostal název podle staroegyptského boha zla a zkázy, který sídlil ve věčných temnotách a velel armádě démonů rápících lidi. Každý den se pokoušel pohltit sluneční loď, na které bůh Ra putoval po obloze. Většinou býval zobrazován v
podobě obřího hada. Starověcí Egypťané mu říkali Apep či Apop, Američané použili pro název řeckou transkripci.
Ve Spojených státech už nyní uvažují o přesnějším sledování tohoto nebezpečného tělesa. Bývalý americký astronaut a velitel modulu Apollo 9 Russell Schweickart navrhl americkému kongresu vyslání kosmické sondy k Apophisu. Na povrch by
umístila radar a vysílací zařízení. Podle údajů o pohybu asteroidu, které by zařízení dodávalo na Zemi, by bylo možné přesně určit, zda a hlavně v jaké vzdálenosti v dubnu 2029 Zemi mine.
Měření poloh asteroidu z jeho povrchu by bylo přesnější než optická a radarová měření ze Země. Doplněno by mohlo být seizmometrem pro měření změn na povrchu i uvnitř tělesa.
