„Pokud se nám podaří určit mechanismy, které se podílejí na výměně informací mezi okolními a nádorovými buňkami a následně jejich působení blokovat, mohly by tyto poznatky v budoucnu posloužit i k přípravě nových léčiv,“ uvedl Kodet.
Vědci z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK a dermatovenerologické kliniky potvrdili, že růst zhoubného melanomu ovlivňují vedle vlastních nádorových buněk i okolní nenádorové buňky, zejména buňky vazivové. Objasnili rovněž, jak působí nádorové pigmentové buňky na okolní povrchové buňky kůže.
Onemocnění rakovinouV Česku připadá ročně na 100 000 obyvatel 21 případů melanomu, z toho pět pacientů na stejný počet obyvatel umírá. Každý rok je nově diagnostikováno přes 2000 pacientů s melanomem. U tohoto zhoubného nádoru je prokázáno, že k jeho rozvoji výrazně přispívá nadměrné opalování. |
„Ukázalo se, že mikroprostředí melanomu je velmi složité a že je to možná i důvod, proč je melanom rezistentní vůči standardním léčebným postupům, například chemoterapii,“ vysvětlil Kodet.
Výzkum rovněž ukázal, že vazivové buňky z melanomu mají podobné biologické schopnosti jako vazivové buňky z jiných nádorů a že tyto schopnosti jsou obdobné jako při fázích hojení. Vědci předpokládají, že léčba založená na objevených vzájemných reakcích buněk by jednou možná mohla zpomalit růst zhoubného nádoru.
Za šířením HIV stojí i konec kolonií. Vědci objevili čas a místo první nákazy |
Dosavadní výzkum shrnul Kodet ve své dizertační práci a obdržel za ni v říjnu 2015 mezinárodní ocenění Dimitrise N. Chorafase. Cena je udělována touto nadací ve spolupráci s izraelským Weizmannovým vědeckým institutem. Je určena nejlepším absolvujícím doktorandům v oborech inženýrských věd, přírodních věd a medicíně v daném roce. Oceněné výsledky vznikly i díky spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
