Právě Technologická agentura ČR tento projekt prostřednictvím programu ALFA podpořila 10,9 milionu korun. Její předseda Petr Očko to považuje za velký úspěch českých výzkumníků. Materiál používaný k výrobě umělých kloubů má sice dobré vlastnosti, ale jeho trvanlivost je omezená. „Například průměrná životnost totální náhrady kyčelního nebo kolenního kloubu v Evropě mírně přesahuje deset let, přičemž v necelé desetině případů dochází k selhání náhrady do pěti let od operace,“ uvedl.
Čeští vědci objevili organizmus, který funguje i bez mitochondrií |
Kloubní náhrady se vyrábějí z ultravysokomolekulárního polyetylénu, který je dobře tolerován lidským organismem a má nízký koeficient tření. Pro zvýšení jeho odolnosti vůči otěru se nyní používá ozařování prostřednictvím gama paprsků. „Tato úprava však v sobě nese významné riziko oxidačního poškození materiálu vystavenému dlouhodobému účinku prostředí tělních tekutin. Oxidace polyetylénu vede k jeho zkřehnutí a v konečném důsledku tedy i k jeho mechanickému poškození,“ uvedl Zdeněk Kruliš z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Nový způsob modifikace a stabilizace by měl tyto nedostatky eliminovat. Chemická podstata stabilizátoru je shodná s vitamínem E, takže je materiál vhodný pro použití v lidském těle. Pokud se objev podaří zavést do praxe, mohlo by to snížit počet opakovaných operací kvůli opotřebované kloubní náhradě. To může být pozitivní zejména pro pacienty, kteří si musejí nechat vyměnit svůj kloub v mladším věku.
Jaroslav Fencl z firmy Beznoska s.r.o., která se jako výrobce kloubních náhrad na výzkumu podílela, předpokládá zavedení nové metody do praxe za jeden až tři roky. „Na konzervativním českém trhu však očekáváme zavedení novinky v horizontu pěti a více let,“ doplnil.
