Pohybu současného hmyzu se tehdejší let nepodobal, spíš připomínal klouzavý let s rogalem, uvádí studie, kterou dnes zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology a o níž informovala agentura DPA. Fosilie tvora pojmenovaného Carbotriplura kukalovae je stará 309 let.
Stuttgadtští vědci Arnold Staniczek a Günter Bechly ve zveřejněné studii uvádějí, že tento pravěký tvor jako první druh hmyzu dokázal létat. Využíval k tomu speciální článek na zádech, který sloužil jako nosná plocha pro klouzavý let. Nález podle vědců dokazuje teorii vypracovanou už v roce 2011.
K TÉMATU: |
Tehdy dospěli odborníci k závěru, že se křídla, jaká známe u současného hmyzu, vyvinula právě ze zvláštního článku na zádech hmyzu, který sloužil ke klouzavému letu. Fosilii deseticentimetrového tvora, který připomíná rybenku domácí, objevili čeští vědci v roce 1985 v hnědouhelném dole.
Tehdy ale nepovažovali nalezeného tvora za vědeckou senzaci, předpokládali, že jde o předka nelétavé rybenky nebo o larvu tehdejšího létavého hmyzu, která žila ve vodním prostředí. Fosilie poté skončila na několik desetiletí v muzeu v Českých Budějovicích. Podle DPA si zkameněliny teprve nedávno znovu všiml odborník z české Akademie věd Pavel Sroka. Na fosilii poté upozornil Staniczeka a Bechlyho, kteří následně dokázali odvodit význam pravěkého tvora.
