Pokusy začaly 30. března. Srážkami protonů v LHC poblíž Ženevy vědci experimentálním "malým třeskem" vytvořili předpoklad pro odhalení dosud jen teoreticky existujících základních substancí nutných pro pochopení podstaty hmoty a vzniku vesmíru.
Experti předpokládají existenci elementární částice známé jako Higgsův boson, který způsobil, že vesmírná hmota začala po velkém třesku nabývat skupenství a vytvořily se tak první hvězdy a posléze i planety.
Prvotní formu látky, takzvané kvark-gluonové plazma, se vědcům podařilo poprvé vytvořit už v roce 2000. Prvotní látka zřejmě existovala jen několik desítek mikrosekund po velkém třesku, jímž před 13,7 miliardy let začalo pozorovatelné rozpínání vesmíru.
Není vyloučeno, že obří urychlovač částic také pomůže poodhalit tajemství takzvané temné či skryté hmoty, tedy neviditelné substance, která údajně tvoří asi čtvrtinu vesmíru. Odborníci se domnívají, že dosud známe jen pět procent vesmíru, neviditelný zbytek pak tvoří temná hmota a ze sedmdesáti procent temná energie.
Vzhledem k množství zásadních otázek, na něž by mohl urychlovač dát odpověď, přezdívají vědci tomuto zařízení s nadsázkou "světostroj". LHC umístěný ve 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem na pomezí Švýcarska a Francie byl poprvé spuštěn v srpnu 2008, ale kvůli technické závadě pak musel více než rok stát. Další až roční odstávka jej pravděpodobně čeká příští rok. V roce 2013 má být urychlovač připraven na plný výkon.
Lidé nedůvěřující vědě se před zahájením experimentů v LHC obávali vzniku černé díry, která by prý mohla pohltit svět. Podle vědců však LHC na zformování takové černé díry nemá dostatečnou energii. Připouštějí pouze možnost vzniku mikroskopických černých děr, které jsou ale neškodné.
